Josef Brož: Macrona poráží rekordní neúčast voličů

Historický triumf prezidenta Emmanuela Macrona, jenž se zdál ještě minulý týden zbourat Národní shromáždění, se nekoná. Navzdory tomu, že jeho hnutí La République en marche! (Republika na pochodu!) získalo v Národním shromáždění absolutní většinu, čelí rekordní neúčasti, dokonce ještě vyšší než minulý týden.

Ti, co tvrdili minulý týden, že 51 procent je rekord, si dnes musejí zvyknout na číslo ještě varovnější: 57 procent. Respektive 51,30 procent oproti 57,36 procent. Výsledky neúčasti přiměly některé politické lídry k radikálním výrokům. Předseda France insoumise (Nepoddajné Francie, LFI) Jean-Luc Mélenchon se vyjádřil v revolučním duchu, že neúčast se rovná občanské generální stávce.

„Náš lid vstoupil do určité formy občanské generální stávky, demonstrujíce tímto stav vyčerpanosti institucí, které předstírají, že organizují naši společnost na čele se skrovnou menšinou, jež má veškerou moc,“ zahřímal. „Vidím v této neúčasti energii, jež bude k dispozici, pokud ji dokážeme vyzvat k boji!“

Mélenchon umí zaujmout – mluvit, křičet, spílat, i zpívat – to jistě ještě roztočí; společně s komunisty má šanci na dvacítku poslanců|foto: ČTK/AP, Claude Paris,ČTK

Zákon o obnově důvěry k politice

Také Marine Le Penová, předsedkyně Front National (Národní fronty, FN) nešetřila výhradami, když zároveň obvinila systém jako nelegitimní a protidemokratický: „Myšlenky Macronovy vlády jsou v zemi menšinové!“ řekla a připomněla, že její formace je jedinou „silou odporu“, jež dokáže zabránit tomu, aby došlo k „rozpuštění Francie“.

Mélenchon získal 17 křesel, Le Penová křesel 8. Zatímco Mélenchona bude v Bourbonském paláci slyšet hodně, neboť disponuje od této chvíle vlastním poslaneckým klubem, Le Penová si bude muset vystačit s tím, že počet jejich poslanců je historický. Tolik jich dosud opravdu nebylo v dějinách celé Páté republiky.

Když už jsme u té historie, Macronova většina je sice počtem 306 křesel v absolutní věšině, nicméně prezident Jacques Chirac a jeho Svaz pro prezidentskou většinu (UMP) získal v roce 2002 neuvěřitelných 365 křesel. Pravice má ještě jeden a větší triumf: v závěru truchlivé éry Françoise Mitterranda v roce 1993 smetla doslova z povrchu zemského levici; pravice tehdy získala 484 křesel.

Marine Le Penová|foto: ČTK/AP, Michel Spingler,ČTK

Funus mohou uspořádat dvě dosud vládnoucí strany: republikáni a socialisté. Republikáni mají 113 křesel, socialisté 29. Nicméně, obě uskupení uhájily kluby, bude ale záležet na tom – a to platí zejména pro republikány - zda dokážou vzdorovat další vlně tlaku, kterému budou vystaveni. Pro některé republikány – nějakých dalších 30, podle odhadů, jsou Macronovy návrhy zákonů rozhodně blízké, aby kvůli tomu byli jen zarytě v opozici.

Emmanuel Macron|foto: ČTK/AP,ČTK

Nejpodstatnějším rysem nových nájemců Bourbonského paláce ovšem je, navzdory řečem o triumfu či občanské generální stávce, je proporčnost: parlament se obměňuje o 75 procent. „Pouze 145 z 350 poslanců, kteří již kandidovali, byli zvoleni. Z celkového počtu 577 poslanců nového shromáždění, 432 nebyli zvoleni v roce 2012," píše liberální-levicový Le Monde. Další novinka: mezi novými poslanci je 223 žen - a 2 přiznaní homosexuálové.

O tom, zda si tento nový parlament získá důvěru, ukáže ale až čas. Prvním Macronovým zákonem je zatím zákon o moralizaci... pardon, zákon o obnově důvěry k politice. To je ale patrně úkol, který stojí přede všemi.