Karel Hvížďala: K čemu byla Pegida, Legida, Cegida atd.
Jak známo od října minulého roku se konaly každé pondělí až do 12. ledna v saských Drážďanech manifestace hnutí Pegida, tedy Patriotických Evropanů proti islamizaci starého kontinentu, za účasti tisíců lidí.
Na demonstraci po masakru v pařížské redakci Chralie Hebdo se protestů zúčastnilo asi 25 000 demonstrantů. Po té, co se ale německé zpravodajské služby z odposlechů či z internetu dověděly o výzvě islamistů, aby se jejich bojovník zamíchal do davu, odpálil se a zabil organizátora Lutze Bachmanna, byla demonstrace svolaná na 19. ledna v Drážďanech zakázána.
Odbočky tohoto hnutí se ale ustavily i v dalších městech, jen název si vždy změnily a na začátek si daly písmena označující jejich město, takže v Lipsku si říkají Legida, v Chemnitz Cegida atd.
Situace se ale kolem tohoto hnutí zkomplikovala, protože jejich šéf Lutz Bachmann se kdysi nechal nafotografovat s účesem a knírkem jako Adolf Hitler, takže z funkce musel odstoupit a hnutí se rozštěpilo. I zprávy o tomto hnutí zmizely z prvních stránek médií a na demonstraci toto pondělí v Drážďanech se sešlo místo ohlášených 17 000 lidí jen asi dva tisíce.
Tento týden se však zmínky o Pegidě zase v médiích objevily, protože starosta Lipska Burkhard Jung ze sociální demokracie ohlášenou demonstraci na 9. února příznivců Legidy zakázal s odůvodněním, že riziko při střetu s protidemonstranty je velmi vysoké: policie totiž ve městě podle starosty může nasadit jen 800 mužů.
To ovšem i saský ministr vnitra Markus Ulbig z CDU a stejně i opozice vnímá jako těžké porušení občanské svobody. Levice pak vyčítá právě bývalé koalici CDU a sociálních demokratů, že tento stav, kdy policie není schopná zajistit pořádek, zavinila, když začala šetřit a policisty propouštěla.
Ze zákazu se stalo politikum a není vyloučené, že se spor dostane k soudu. V jiných městech se ještě demonstruje, ale počet účastníků je týden od týdne menší.
I spory o Pegidu se sice už mezi politiky nevedou, politici se vrátili ke své každodenní práci, ale o příčiny rozhořčení části obyvatel se začali zajímat sociologové. Ti upozornili na to, že každý, kdo sledoval sociální sítě a online fóra, nemohl být překvapen, protože tam se to již delší dobu hemžilo opovrhováním elitami, nenávistí k cizincům a konspiračními teoriemi.
Vyhřeznutí těchto nálad na veřejnosti má proto i pozitivní stránku: Po masových demonstracích tyto tendence nemůže žádná zodpovědná politická strana opomíjet a musí přijít se strategiií proti nenávisti. Zároveň protidemonstrace jasně ukázaly, že strategie nesnášenlivých se zhroutila: očekávaný řetězový efekt jim nevyšel.
Naopak demokracie se stala opět atraktivnější a o problému se všude i v hostincích diskutuje. Stará témata o činžích a daních spadla pod stůl. Pozornost se obrátila ke skutečně současnému tíživému problému. Za to může Německo děkovat Pegidě, říkají sociologové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
