Karel Hvížďala: Proč Merkelová reaguje jinak na uprchlíky než Klaus se Zemanem?
Připomeňme si nejprve, co říkají naši politici: Miloš Zeman tvrdí, že s uprchlíky se v Česku mohou objevit ghetta, infekční choroby a že Islámský stát k nám vyšle své spící teroristické buňky a připraví nás o krásu žen.
Václav Klaus zase tvrdí, že uprchlíky nemáme do České republiky vůbec pustit a honem je poslat zpátky. Dokonce chce, aby o tom bylo vypsáno referendum.
Nás se sice tato situace prakticky netýká, protože letos žádost o azyl tu podalo zhruba 1000 lidí a z nich polovina je z Ukrajiny. Žádostí uprchlíků ze Sýrie a Afghánistánu jsou jen desítky.
Evidentně jde tedy o fiktivní boj: Zeman tím startuje další volební kampaň a Klaus to využívá k destrukci Evropské unie. Proto exprezident zveličuje radikalizaci postojů v Německu a očekává, „že se tam může leccos stát“.
Kancléřku Merkelovou viní z fatálního selhání a v jejím gestu přijmout milion běženců vidí ohrožení Evropy.
Jiní se dokonce domnívají, že je kvůli momentálnímu poklesu popularity paní kancléřky na čtvrtou pozici dokonce ohroženo její budoucí znovuzvolení.
Skutečnost, jak ale ukazují německé analýzy, přes jiný názor středostavovského parlamentního sdružení CDU/CSU, je jiná: Pokud paní kancléřka sama tento boj nevzdá, její pozice je zatím stále pevná a i tuto krizi zřejmě překoná.
Podle analytiků lze tuto hypotézu podpořit čtyřmi skutečnostmi.
Za prvé, přesto, že nálada je i v Německu vyhecovávaná zvláště v Bavorsku a bývalých zemích NDR, od Mekelové očekává většina obyvatelstva střízlivost a spolehlivost.
A to paní kancléřka dodržuje, situaci se snaží uklidňovat a sama činí jen malé korektury ve své politice. Zůstává cool. V tyto dny například prosazuje tranzitní centra při hranicích kvůli registraci.
Za druhé, další volby budou v Německu až v roce 1917, a do té doby by mohla být krize vyvolaná běženci zklidněna a naopak může politickou scénu ovládnout úplně jiná, zatím netušená krize, a ta teprve bude hlavním tématem příštích voleb.
Za třetí, je docela možné, že její strana bude mít problém v zemských volbách Porýní-Falcku a Bádensku-Würtenbersku, ale uvnitř strany nejsilnější figury Ursula von der Leyen a Thomasde Maiziére proti ní nepůjdou, protože v otázce přístupu k běžencům se s ní shodují.
A za čtvrté, a to je evidentně nejdůležitější, sociální demokraté stále za křesťanskými demokraty silně zaostávají, takže se o své místo Angela Merkelová v budoucnu nemusí asi obávat zvláště proto, že si naopak svou politikou získává čím dál tím víc zelených.
CDU/CSU mají podle většiny agentur kolem 40 procent, jen podle jedné agentury 42 a podle další 37 a sociální demokraté kolem 25 procent.
A dodejme, že zelení kolem 10, což by mohlo znamenat, že by s křesťanskými demokraty mohly tyto dvě strany mít dokonce i většinu v Bundestagu.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
