Karel Hvížďala: Rok po puči je v Turecku autoritativní režim

Karel Hvížďala: Členské země Evropské unie se kromě nepokojů horkokrevných Turků při manifestacích oprávněně obávají i toho, aby se vnitropolitické problémy Turecka nepřenesly do západní Evropy - Foto: Radko Kubičko

Karel Hvížďala: Členské země Evropské unie se kromě nepokojů horkokrevných Turků při manifestacích oprávněně obávají i toho, aby se vnitropolitické problémy Turecka nepřenesly do západní EvropyFoto: Radko Kubičko

Dne 15. července 2016 byl potlačen puč proti tureckému prezidentu Erdoganovi. Dodnes je ale nejasné, v čí režii se vše před rokem odehrálo.

Erdogan obviňuje svého bývalého spolupracovníka a duchovního, který žije ve Spojených státech, Fethullaha Gülena a jeho široce rozvětvenou síť. Ta měla své lidi v armádě, policii, justici a ve školství. 

Mnohé sice ukazuje na to, že by tomu tak mohlo být, ale důkazy chybí. Zřejmě šlo, jak se rozšířilo zvláště v Německu, kde žijí asi tři miliony Turků, nejen o spor mezi reformním kazatelem Gülenem a zastáncem ortodoxnější větve islámu Erdoganem, ale i o moc ve státě, kde vždy hrála silnou roli armáda.  

Erdogan obviňuje svého bývalého spolupracovníka a duchovního, který žije ve Spojených státech - Foto:  ČTK/AP

Erdogan obviňuje svého bývalého spolupracovníka a duchovního, který žije ve Spojených státechFoto:  ČTK/AP

Čistkami, které po potlačení puče provedl ve všech zmíněných složkách prezident, se zbavil všech možných odpůrců a změnou ústavy si uzurpoval velkou moc: 40 tisíc lidí bylo uvězněno, asi 10 tisíc je ve vazbě a 125 tisíc lidí přišlo o práci.  

Naposled v pondělí 10. července bylo vydáno dalších 105 zatykačů na IT učitele na univerzitách, nejspíš kvůli pomoci při logistice protestního pochodu z Ankary do Istanbulu. Kromě toho bylo v Turecku zrušeno několik desítek médií a bylo zatčeno 150 novinářů.  

Noc, v které se valily tanky 

A protože má Erdogan příznivce či alespoň sympatizanty mezi žijícími Turky v celé Evropě, kteří se bojí, aby nebylo ublíženo jejich příbuzným doma a samozřejmě i odpůrce, při příležitosti výročí potlačení puče chtěli před nimi na veřejnosti v různých zemích vystoupit zástupci současné vlády. 

Turecko rok po převratu - Foto:  ČTK/AP, Lefteris Pitarakis

Erdogan, který se zúčastnil schůzky G20 v Hamburku, ale nedostal povolení, protože by takové vystoupení mohlo vést k eskalaci narušení pořádku a bezpečnosti, které se tam beztak čekalo. A podobně se zachovalo i Holandsko, které před časem nedovolilo, aby v zemi vystoupil turecký viceministr Türkes.  

A rovněž z podobných důvodů v pondělí rakouský ministr zahraničí nedovolil vstup do země tureckému ministru hospodářství Zeybekcimu, který chtěl vystoupit při příležitosti výročí ve Vídni.  

Fotografie obětí z 15. července 2016, kdy proběhl neúspěšný pokus o převrat v Turecku - Foto:  ČTK/AP, Ali Unal

Fotografie obětí z 15. července 2016, kdy proběhl neúspěšný pokus o převrat v TureckuFoto:  ČTK/AP, Ali Unal

Členské země Evropské unie se kromě nepokojů horkokrevných Turků při manifestacích oprávněně obávají i toho, aby se vnitropolitické problémy Turecka nepřenesly do západní Evropy. 

Německá veřejnoprávní televizní stanice ARD v pondělí odvysílala rekonstrukci puče pod názvem Noc, v které se valily tanky. Z detailní analýzy vyplývá, že Gülen s Erdoganem do roku 2013 úzce spolupracovali, ale i bojovali o moc a používali k tomu stejně nedemokratické metody. V dokumentu vystupují lidé, kteří byli i díky Gülenovi propouštěni z armády či vězněni na základě vymyšlených důkazů. 

Vyznění pořadu tak částečně vyvrací mýty o liberálnějším Gülenovi a polemizuje i s oficiálním německým názorem Spolkové zpravodajské služby, která se rovněž domnívá, že Gülenova organizace je pouze civilní a vzdělávací. Dokument zároveň připouští, že spousta otázek zůstává stále bez odpovědi. Jasné je jen jedno: Dnes v Turecku vládne autoritativní režim. 

Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 19. září  2017     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Jindřich Šídlo: Chceme průjezdné Česko

    Volby v čase prosperity mají jednu nemalou výhodu. Umožňují mluvit o některých věcech a slibech bez jistoty, že se stejně nikdy neuskuteční. Což samozřejmě nezaručuje, že se opravdu uskuteční, nicméně aspoň bychom je...

     
  • 19. září  2017     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Jefim Fištejn: Všetci kradnú. I ve světě

    V New Yorku začíná podzimní zasedání Valného shromáždění OSN. Dá se předpokládat, že značná část diskuzí bude věnována problému politické korupce, kterou mnozí označují za globální endemický jev.

     
  • 19. září  2017     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Ondřej Konrád: Vedlejší efekty sporu o šátek

    Jiří Šlitr kdysi v recitálu Ďábel z Vinohrad instruoval publikum, jak se zachovat v případě požáru, a vedle různých zábavných absurdit říkal také: „Nikdo se nesmí modlit nahlas, aby tím neurážel ateistický smýšlení...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace