Karel Hvížďala: Slovenská debata o uprchlících je kvůli volbám ještě více iracionální než u nás

21. září 2015

Podíváme-li se namátkou do slovenských médií, zjistíme, že situace ve vztahu k běžencům je tam jiná než v České republice.

Může za to kromě mentálního ustrojení i ta skutečnost, že se tam konají příští rok volby a představitelé prakticky všech politických stran říkají pouze to, o čem se domnívají, že chce slyšet většina.

Výjimkou je prezident Andrej Kiska, který je ve funkci teprve rok, nemusí tedy dělat další kampaň, a který má zkušenost ze zahraničí.

Slovenský prezident prohlásil, že ve vztahu k běžencům se formuje duše národa a že debata o uprchlících je zápas o srdce Slovenska.

Jeho hlas je však hodně výjimečný a situace je na Slovensku mnohem vyhrocenější než u nás, i když by měli přijmout jen asi 1000 uprchlíků.

Čtěte také

Extrémní názory najdeme třeba v zářijových Vlasteneckých novinách, v nichž šéfredaktor Radek Velička tvrdí: „Hordy, které se valí na Evropu, máme legitimní právo vyhnat.“ Nebo: „Migranti útočí za pomoci dalších parazitů, pomatenců a jiných havloidních deviantů.“

Jiný tón zaznívá v Denníku N, který nedávno připomněl, že ve třech emigračních vlnách odešlo ze Slovenska za posledních 150 let asi milion obyvatel a dnes žijí v bohatších západních zemích.

Podle Merkelové by uprchlíci, kteří dostanou azyl v některé členské zemi EU, neměli mít později nárok na sociální dávky jinde, takže by s největší pravděpodobností zůstali tam, kde azyl dostanou

Jen v Česku, ale i ve Velké Británii, Německu a Rakousku v současnosti pracuje a studuje asi 250.000 Slováků. Slovensko má však problém přijmout 785 utečenců, píše Denník N.

A podobně třeba v Sme najdeme text Juraje Miškova, předsedy Slovenské občanské koalice, který suše konstatuje, že téma utečenců bylo na Slovensku zneužito k politikaření a ke strašení lidí.

Dodává: „Maďarská karta byla před volbami nahrazena utečeneckou kartou.“

Jenže za stále emocionálnější situací na Slovensku mohou i nešťastné výroky úředníků, jako jsou třeba slova ředitele tiskového odboru ministra vnitra Ivana Netíka z 20. srpna.

Čtěte také

Ten řekl: „Chceme pomoci Evropě s problematikou migrace. Mohli bychom přijmout 800 muslimů, ale na Slovensku nemáme žádné mešity, tak je nemůžeme integrovat, a to se jim nebude líbit.“

To byl důvod, proč se pak Slovensko ocitlo pod tlakem hlavně Britů, když se zjistilo, že se běženců Slováci ptají i na náboženství, což je považováno za diskriminaci. Víra je totiž ve staré Evropě dávno brána za privátní záležitost.

Středoevropané si myslí, že mají právo uprchlíky odmítat. Tyto země jsou stále přesvědčeny, že v dějinách trpěly tolik, že mají dodnes nárok považovat se za oběti

Konzervativní deník Hlavné správy se pak zase domníval 21. srpna, že západní Evropa tlačí na Slovensko a chce od něj, aby řešilo problémy, s kterými si sama neví rady.

Tyto noviny citují maďarského premiéra Viktora Orbána, který řekl: „Levicová politika nechala Evropu zaplavit migranty, ohrozila evropské země bezprecedentním sociálním, ekonomickým, kulturním a bezpečnostním konfliktem.“

Bohužel média se většinou polarizují na Slovensku úplně stejně jako veřejné mínění, a proto i ze zahraničí rádi citují vyhraněné názory: Od nás třeba Martina Konvičku z Bloku proti islámu a z Polska Rzecpospolitu, podle které 70 % dotázaných běžence odmítá, a to i tehdy, když jde o křesťany.

Spustit audio