Karel Sedláček: Díky, Ameriko!
Jeden můj spolužák míval chalupu v Hliněném újezdě u Horažďovic a někdy jsme jeho rodinu jezdili na víkend navštívit přes Lnáře.
První písemné zmínky o této obci pocházejí z let 1318 nebo 1313. Pojmenování je odvozeno podle toho, že se zde pěstoval len. Nad obcí se tyčí jako dominanta raně barokní klášter Bosých Augustiniánů postavený mezi léty 1685–1693.
Ačkoliv byl Josefem II. později řád „Bosáků" zrušen, jejich lnářský konvent jako jediný v jejich české provincii zůstával funkční. Definitivní konec řeholníkům ve Lnářích zasadila až komunistická diktatura, která v r. 1949 klášter násilím vysídlila a udělala z něj ženskou věznici.
Tady na křižovatce silnic Plzeň - České Budějovice a Praha - Horažďovice jsme se každoročně zastavovali u pomníku, který byl postaven v roce 1945 jako poděkování za osvobození 4. americké armádě pod vedením generála Pattona. Je umístěn na demarkační čáře, což zde byla silnice E 49 z Plzně do Českých Budějovic.
Jak uvádějí dobové prameny, v roce 1949 chtěli komunisti pomník odstranit, ale někteří stateční občané Lnář prohlásili: „Pouze přes naše mrtvoly!", a tak stojí dodnes.
Koncem 80. let se vždy v květnu ve vysílání Hlasu Ameriky objevovala zpráva, v který den a v kterou hodinu a ke kterým pomníčkům v Západních Čechách přijede položit kytici americký velvyslanec nebo jeho zástupce.
Před ním jezdili estébáci, aby fotografovali a filmovali, čili monitorovali situaci. Taky hlídali, aby se s Američany žádný občan nemohl bavit. A když diplomaté odjeli, estébáci se neštítili květiny z pomníčků odstranit.
Po té co čas železnou oponou trhl a svět se změnil, mohl se v roce 1990 konat pietní akt u pomníku osvobození Lnář americkou armádou za účasti velvyslankyně USA Shirley Temple Black a předsedy vlády České republiky Petra Pitharta.
Bez estébáků, za to za přítomnosti mnoha občanů. Zdali pak se letos oslav zúčastní zase také český premiér?
Oslavám 50. výročí osvobození v květnu 1995 byli přítomni mimo jiné vojenský atašé velvyslanectví USA podplukovník Wielkoszewski s chotí, jejíž předkové pocházeli z Blatné a přímí účastníci osvobození: Frank Pošta, Evžen Faja z Blatné, Eduard Jakubetz z Prahy a Ing. Anna Zralá, která prý coby 12letá vítala v roce 1945 americké vojáky nikoliv chlebem a solí, ale makovými buchtami. Přidala vzpomínku, že je Američané neznali a měli k nim nedůvěru v domnění, že mák obsahuje opium.
Letos je tomu 70 let, co západní část naší vlasti osvobodila americká armáda. A lidé nezapomínají ani to, že jen díky americké politice a zvláště jejímu prezidentu Ronaldovi Reaganovi vděčíme za to, že se sovětské panství v Evropě v roce 1989 zhroutilo.
Letos nemusíme čekat až do května a máme výbornou příležitost svou vděčnost projevit, až naší republikou pojede konvoj americké armády.
Stačí americkým vojákům, záruce naší bezpečnosti v rámci Severoatlantické aliance zamávat. A třeba bez patosu, potichu říci: díky, Ameriko!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
