Karel Wichs: Katalánsko chce prosadit konání referenda o nezávislosti

21. září 2017

Několik dní před vyhlášením katalánského referenda o nezávislosti ve Španělsku přituhuje. Z hlediska ústavy je referendum protizákonné a Madrid má právo, rovněž podle ústavy, referendum znemožnit.

Jedinou možnost, kterou základní zákon Španělska dává, je vypsání referenda ve všech devatenácti autonomních společenstvích. To však Barcelona nechce, protože by drtivá většina Španělů byla proti odtržení části svého území. A Madrid na tento ústavní postup nechce přistoupit z principu.

Ostatně Katalánce požadující samostatnost by názor většiny sotva přesvědčil. Madridská vláda se rozhodla znemožnit konání referenda, nebo alespoň natolik oslabit účast v něm, aby se jím separatisté nemohli ohánět jako projevem vůle občanů.

Federální policisté dostali rozkaz rušit přípravy na tuto akci, jež se má konat první říjnovou neděli. Místní strážníci jim v tom mají pomáhat a pokud se budou zpěčovat, čekají je kázeňské tresty.

Před třemi lety separatisté chtěli dát najevo politickou vůli po osamostatnění, dnes chtějí vyhlášení nezávislosti

Jedna třetina

Zvláštním úkolem policie je objevit a zkonfiskovat volební urny a obálky, které z pochopitelných důvodů pořadatelé skrývají.

Starostové, kteří poskytnou obecní prostory pro pořádání referenda a jeho propagaci, se mají zodpovídat před soudy. První už byli předvoláni, ale odhaduje se, že jich je neúnosně mnoho, přes sedm set.

Jako vždy, jde o peníze. Od počátku hrají v osamostatnění hlavní roli. Z Katalánska putuje do centrální kasy víc eur než z ní Barcelona dostává. Madrid nyní nařídil prověrku katalánských státních výdajů. Madridští cifršpioni mají za úkol najít peníze poskytované na konání referenda a obstavit tyto účty.

Před třemi lety separatisté chtěli dát najevo politickou vůli po osamostatnění, dnes chtějí vyhlášení nezávislosti

Osoby, které tyto transakce provádějí, mají být obviněny ze zpronevěry státních financí. V roce 2014 demonstrovalo v Barceloně přes dva a čtvrt milionu Katalánců. Byla to úctyhodná třetina obyvatel této autonomie, ale přece jen jedna třetina.

Podle odhadu odborníků jejich soustředění stálo státní pokladnu pět milionů eur. Dnes takové referendum bude dražší, zejména když jeho organizátoři počítají s ještě větší účastí, jinak by prý znamenalo neúspěch.

Před třemi lety separatisté chtěli dát najevo politickou vůli po osamostatnění, dnes chtějí, aby referendum mělo právní důsledky, tedy vyhlášení nezávislosti.

autor: Karel Wichs
Spustit audio