Karel Wichs: Španělsko po krizi
Přibližně ve stejné chvíli jako v České republice byly i ve Španělsku zveřejněny optimistické údaje o růstu tamní ekonomiky.
Podle zprávy Národního statistického institutu (INE) v druhém čtvrtletí vzrostl HDP o 1 procento. Tedy stejně v obou zemích. Meziročně ovšem Česká republika vede: 4,4 procenta proti 3,1 procenta.
Španělé si pochvalují, že jejich ekonomika roste už devátý trimestr za sebou. Tentokrát však nejvíc od začátku krize v roce 2007, kdy se musela země zavázat k utahování opasků.
Roste rychleji, než průměr zemí eurozóny, které zaznamenaly pouhé tři desetiny procenta, zatímco Evropská unie čtyři desetiny. Statistický institut také konstatoval, že v tomto roce bylo v zemi vytvořeno téměř půl milionu stálých pracovních míst. Španělsko za krize trpělo dvacetiprocentní nezaměstnaností.
Statistici přisuzují nadějný vývoj zejména růstu spotřeby domácností. Zemědělství se na něm podílí jen maličko, vývoz rozvoj brzdí, i když ne tolik jako v předcházejících letech. Stavebnictví vzrostlo téměř o šest procent.
Klesající ceny pohonných hmot mají za následek zlevňování zboží. Nejrychleji se rozvíjí poptávka po bydlení a vybavení domácností.
Příznivý vývoj ovlivní i španělskou politickou scénu. V letech krize rostly snahy osamostatnit se na španělské koruně, nejviditelněji v Katalánsku, jednom z nejrozvinutějších autonomních společenství. 27. září tam proběhnou volby do parlamentu. Očekává se, že separatisty bude podporovat méně voličů než v časech krize.
Z tohoto důvodu začali příznivci osamostatnění oslovovat ta autonomní společenství, kde se částečně mluví i katalánsky. Separatisté je vyzývají, aby se k nim přidali, ale všichni to odmítli a dokonce se nabídkou prý cítí uraženi.
Za hospodářské krize vzniklo několik stran a hnutí, které kritizovaly politiku tradičních stran. Ta se týkala jak špatného řízení ekonomiky, tak úplatkářství a neplnění předvolebních slibů.
Mezitím se zlepšila ekonomika a úplatkáři se objevili i mezi členy nových stran. Je otázka, nakolik zaznamenaný růst ovlivní celošpanělské volby 20. prosince.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
