Libor Dvořák: 24 let od svého vzniku má Ukrajina stále problémy s celistvostí svého území
Nejlidnatější a nejdůležitější – taková byla před téměř čtvrt stoletím náhle se osamostatnivší Ukrajina, která sama sebe – podobně jako jiné postkomunistické země tohoto regionu – začala označovat za „most mezi Východem a Západem“.
Na něco takového však nebylo ani pomyšlení: 45milionová země, rozlohou srovnatelná s Francií či sousedním Polskem, se dlouho nemohla zbavit traumatu, způsobeného náhlým zmizením sice totalitního, ale paternalistického státu, který se každému postaral o všechno – a to jak v dobrém, tak neblahém slova smyslu.
Ukrajinci byli ponecháni doslova sami sobě napospas, a z toho ostatně také plynou jejich dnešní potíže – zatímco řadové obyvatelstvo se v nových podmínkách teprve rozkoukávalo, ukrajinští dravci se podobně jako jejich ruští soukmenovci zorientovali hned, rozchvátili ukrajinský díl sovětského národního majetku a přísně vzato až doteď se významnou měrou podílejí na řízení celé země.
Viděno z Moskvy, byl největším ukrajinským problémem fakt, že zejména Putinovo Rusko, jež se v mnoha ohledech pokouší navázat na zaniklý Sovětský svaz, si veškeré soustátní novotvary typu celní unie či Eurasijského svazu bez Ukrajiny neumí představit.
Právě proto se Vladimir Putin na podzim roku 2004 vypravil na Ukrajinu a zcela bezprecedentním způsobem tam lobboval pro svého chráněnce Viktora Janukovyče.
Jak to dopadlo, dobře víme: Následovala oranžová revoluce, která Janukovyčovi v nástupu do úřadu hlavy státu zabránila a do značné míry pouto mezi Ruskem a Ukrajinou už tenkrát oslabila.
Nejnovější vývoj pak byl ještě dramatičtější: Byl to právě Putin, kdo v roce 2013 Janukovyčovi, tentokrát už v čele ukrajinského státu, rozmluvil podpis asociační smlouvy s EU na jejím vilniuském summitu, a zavdal tak jeden z nejvýznamnějších důvodů vzniku Majdanu.
Janukovyč byl z prezidentského úřadu smeten a Putinovi nezbylo než se pustit do vojenského dobrodružství, započatého anexí Krymu a pokračujícího skrytou válkou v Donbasu.
Smyslem ruské politiky v posledním čtvrtstoletí bylo udržet si Ukrajinu co nejblíž. Putinova umanutost však vedla k pravému opaku – dál než dnes k sobě snad Kyjev a Moskva v dějinách ještě nikdy neměly a dnešní mrazivé vztahy budou napravovat celé generace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
