Libor Dvořák: Bude líp nebo hůř, ptá se Kreml po vítězství Andrzeje Dudy v Polsku
Bude líp nebo hůř? Tak by se asi dala stručně zformulovat základní otázka, již si současná ruská vrcholná politika klade, když přijde řeč na novou hlavu polského státu.
Jak v Kremlu, tak i mimo něj jsou si totiž všichni jistě vědomi, že právě Polsko formuje postoje značné části středoevropských a východoevropských zemí v Rusku, aktuálně zejména v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem, který Moskva tak utkvěle známkuje termínem „občanská válka“.
Něco takového si v dnešním Polsku vztahů nemyslí skoro nikdo – bez ohledu na to, zda je jeho politickou kolébkou Občanská platforma, či naopak Právo a spravedlnost.
Pár oficiálních stanovisek.
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém blahopřejném telegramu novému polskému kolegovi vyslovil přesvědčení, že „budování konstruktivních vztahů mezi Ruskem a Polskem by napomohlo upevnění bezpečnosti a stability v Evropě“.
Což je ovšem spíše zbožné přání a ještě spíš zdvořilostní či diplomatická floskule, z níž nic konkrétního nevyplývá.
Zajímavější jsou výroky z parlamentní půdy. Předseda zahraničního výboru Rady federace Konstantin Kosačov už 12. května vyslovil v Rusku celkem rozšířený názor, že ať už polské prezidentské volby dopadnou jakkoli, rusko-polské vztahy se zřejmě nijak významně nezmění, protože protiruský je jak Duda, tak i Komorowski.
Na druhé straně prý ovšem předvolební výroky Andrzeje Dudy vůči Moskvě byly o něco smířlivější než soudy jeho rivala.
Pan Kosačov v nich ovšem vytušil také náznaky jistého ochlazení kontaktů s EU, zejména pak s Německem, ve prospěch posílení polsko-americké vzájemnosti.
Po diplomatických formulacích vysokých ruských politiků pár názorů expertů, které jsou pro pochopení problému nepochybně užitečnější.
Petr Iskenderov ze Slavistického ústavu RAV soudí, že „Duda se bude aktivně prezentovat jako stoupenec euroatlantismu a bude ještě hlasitěji než Komorowski prohlašovat, že proti Rusku je třeba postupovat tvrdě a že Ukrajině je třeba poskytnout rozsáhlou pomoc“.
V podobném duchu se s ohledem na ukrajinský problém vyjadřuje i jiný komentátor nejnovějších událostí v Polsku, Alexandr Romanov.
Ten upozorňuje, že „za Komorowského byla polská podpora Kyjeva spíše jen verbální povahy, zatímco teď by mohla pokročit o dost dál, i když Andrzej Duda ve své předvolební kampani poznamenal, že válka na Ukrajině není v zájmu Polska“.
Moskva si zkrátka při pohledu jihozápadním směrem žádné velké iluze nedělá a četné další komentáře naznačují či přímo konstatují, že dnešní Polsko vedle Velké Británie a pobaltských zemí patří ve vztahu k Rusku k těm nejnesmiřitelnějším.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
