Libor Dvořák: Lotyšsko a „ruský faktor“ v Pobaltí

Libor Dvořák - Foto: Khalil Baalbaki

Libor DvořákFoto: Khalil Baalbaki

V Lotyšsku se včera konaly komunální volby. Zajímavé byly výsledky zejména v hlavním městě Rize, kde proruská strana Soglasije neboli Soulad získala jen pár desetin přes 50 procent.

Dosavadní starosta ruské národnosti Nil Ušakov se tak ocitl v situaci, že málem ztratil nad metropolí kontrolu. Nakonec ji ovšem neztratil. Tzv. ruská strana, tedy sociálně-demokratické Ušakovovo Soglasije, je i po těchto volbách kupodivu nejpopulárnějším politickým uskupením v zemi.  

Přesto, skoro jako kdysi Vladimír Mečiar na Slovensku, i když v celostátním měřítku vyhrála dvoje ze čtverých posledních parlamentních voleb, v lotyšském parlamentu zůstává v opozici. Ani jediná z čistě lotyšských stran se Soglasijem do koalice nepůjde, a získat přes 50 procent v celostátním měřítku se tzv. ruským politikům naštěstí nikdy nepodařilo – a snad ani nepodaří. 

Něco takového je ovšem naprosto reálné v jednotlivých místních samosprávách včetně té rižské. V posledních osmi letech moc ve svých rukou nepřetržitě drží ruský starosta Ušakov, a to s výraznou převahou 39 ze 60 křesel v městské radě. Místní rady řeší vesměs otázky hospodářské, ale do popředí se s ohledem na velmi silnou ruskou menšinu v Lotyšsku periodicky dostávají i problémy etnické.  

Starosta Rigy Nil Ušakov, který je ruské národnosti - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  Saeima

Starosta Rigy Nil Ušakov, který je ruské národnostiFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Saeima

Potenciální pátá kolona Ruska 

Například – během komunální předvolební kampaně některé čistě lotyšské strany slibovaly, že ve všech mateřských školách v zemi bude jako povinný jazyk zavedena pouze lotyšština, mimo jiné i proto, aby se třeba Riga dobudoucna znovu stala opravdu lotyšským městem. Výsledky těchto komunálních voleb ovšem ukazují, že lotyšská metropole bude i nadále městem spíše ruským, což nutí k řadě zamyšlení. 

Lotyšsko (a také další pobaltský stát, Estonsko) čelí už od sovětských, ale vlastně ještě starších dob, problému výrazné, více než třetinové rusky mluvící menšiny. Ve východních oblastech těchto dnes členských zemí NATO a EU zaznamenáváme kompaktní ruskojazyčné osídlení a není žádným tajemstvím, že zdejší etničtí Rusové chovají velké sympatie vůči Putinovu Rusku.  

Lotyšské a estonské obyvatelstvo proto místní Rusy zřejmě celkem právem považují za přinejmenším potenciální pátou kolonu Ruska. Jiná věc je, že asi málokdo z těchto lidí by se už zítra ráno s potěšením probudil v ruské gubernii a ztratil tak všechny výhody evropskounijního občana. 

Citlivý pobaltský problém má ještě jednu vskutku osudovou dimenzi: pátý článek Washingtonské dohody jasně říká, že agrese vůči kterékoli členské zemi NATO je útokem na celou alianci.  

Pokud by ovšem především Rusko sáhlo v případě Pobaltí k donbaskému scénáři, je otázka, zda by tento článek byl opravdu dodržen a zda bychom se nakonec nedočkali nového Mnichova. Právě proto je „ruský faktor“ v Pobaltí problémem tak ostře sledovaným. 

Autor:  Libor Dvořák
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace