Libor Dvořák: Největší osobností je pro Rusy hrůzovládce Stalin. Po něm následují Putin a Puškin

Libor Dvořák: Dnešek je rozhodně lepší než Stalinova či – pravda již bezzubější, ale přece jen odporná – Brežněvova totalita. - Foto: Khalil Baalbaki

Libor Dvořák: Dnešek je rozhodně lepší než Stalinova či – pravda již bezzubější, ale přece jen odporná – Brežněvova totalita.Foto: Khalil Baalbaki

Za největší historickou osobnost považují Rusové podle průzkumu známého Levada Centra komunistického diktátora Josifa Stalina, kterému historici právem přičítají miliony obětí. V očích veřejnosti je však stále považován za strůjce válečného vítězství a sovětské velikosti v druhé polovině 20. století.

Za Stalinem, jehož jméno vyslovilo 38 procent dotázaných, následovali na děleném druhém místě současný prezident Vladimir Putin a básník Alexandr Puškin, oba shodně s podporou 34 procent. 

Znovu a znovu, mohli bychom právem říct: přes veškeré tragické zkušenosti národů již neexistujícího Sovětského svazu s krvavým a nevyzpytatelným diktátorem Rusové znovu hlasovali právě pro Stalina. Můžeme se právem ptát, proč tomu tak je.  

Vysvětlení je vcelku nasnadě: Právě Stalinova hrůzovláda ve 30. letech minulého století přinesla doslova bleskovou industrializaci země (jejímž smyslem ovšem bylo také potlačení staletých patriarchálních tradic) a v první polovině 40. let dokonce rozhodující roli při porážce Hitlerova nacistického Německa.  

Největší ruský básník všech dob, rozpustilý bouřlivák a živelný vyznavač skutečné svobody, básník Puškin - Foto: repro, Martin Dorazín

Největší ruský básník všech dob, rozpustilý bouřlivák a živelný vyznavač skutečné svobody, básník PuškinFoto: repro, Martin Dorazín

Po válce horké sice následovala válka studená, ale i v té Sovětský svaz fungoval jako jedna z dvou světových supervelmocí, které se navzájem držely v jaderném šachu. Co na tom, že to byla rovnováha na sudu střelného prachu? Ať už to bylo jakkoli, Sovětský svaz byl tehdy mocností, s níž musel každý počítat. 

Gorby, glasnosť, perestrojka 

Co na tom, že Ronald Reagan nakonec dosáhl svého politikou uzbrojení a těžil z příliš velikášských sovětských představ ovládnutí celé zeměkoule? Ať už to bylo jakkoli, Sovětský svaz měl větší či menší vliv ve značné části tehdejšího světa. A ten dnes přes veškeré Putinovo snažení nemá. 

Vraťme se ale k dalším výsledkům tohoto průzkumu. Na děleném druhém místě se ocitá Vladimir Putin a Alexandr Puškin. Putin tedy vcelku přirozeně (patrně i díky krymskému a východoukrajinskému dobrodružství) vystoupal z 5. místa z podobného průzkumu před pěti lety na druhé.  

Dělit se o ně musí se svým naprostým antipodem – největším ruským básníkem všech dob, rozpustilým bouřlivákem a živelným vyznavačem skutečné svobody, básníkem Puškinem. Je to možná nejnadějeplnější sdělení tohoto průzkumu, protože ukazuje, že i mezi dnešními Rusy je dost těch, kteří chápou, které hodnoty jsou pomíjivé a které věčné. 

V ruské společnosti je rozsáhlý segment občanů, kteří si uvědomují, že bez Gorbyho a jeho glasnosti a perestrojky by se země možná hodně dlouho nezbavila komunistického prokletí - Foto: Wikimedia Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International,  Prostokvashino

V ruské společnosti je rozsáhlý segment občanů, kteří si uvědomují, že bez Gorbyho a jeho glasnosti a perestrojky by se země možná hodně dlouho nezbavila komunistického prokletíFoto: Wikimedia Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International, Prostokvashino

A ještě jeden optimisticky vypadající výsledek: v druhé desítce právě vzniklého žebříčku se objevil také Michail Gorbačov. I přesto, že patrně jeho většina Rusů považuje za bezprostředního bořitele Sovětského svazu a všeho toho, o čem jsme mluvili v první části tohoto komentáře.  

Ale zase: tento výsledek ukazuje, že i v ruské společnosti je poměrně rozsáhlý segment těch občanů, kteří si uvědomují, že bez Gorbyho a jeho glasnosti a perestrojky by se země možná ještě hodně dlouho nezbavila komunistického prokletí. 

A ať už je ruský dnešek jakýkoli, rozhodně je lepší než Stalinova či – pravda již bezzubější, ale přece jen odporná – Brežněvova totalita. 

Autor:  Libor Dvořák
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace