Libor Dvořák: Putin odškodňuje rodiny vojáků zmizelých pravděpodobně na Ukrajině

25. říjen 2014

Důvod je jasný – zákon, který vstoupí v platnost 1. ledna 2016, řeší problémy rodin, jejichž členové se jako příslušníci ruské armády ztratili zdánlivě neznámo kde a neznámo jak. Přitom bohužel není žádným tajemstvím, že pokud jde o letošní rok, jsou tito muži v drtivé většině případů oběťmi podivné nepřiznané války Ruska na východě Ukrajiny.

Ukrajinská i některá ruská média přitom víceméně pravidelně informují o tom, že ruští vojáci, původně povolaní na cvičení v Rostovské oblasti Ruska, se najednou ocitli na Ukrajině. Mimoto přišly konkrétně ruské sdělovací prostředky s tím, že v několika regionech Ruska se konaly neveřejné pohřby výsadkářů, kteří zahynuli za nejasných okolností. Je asi zbytečné připomínat, že ruská státní moc opakovaně prohlašuje, že východoukrajinským separatistům žádnou pomoc neposkytuje a své vojáky do oblasti konfliktu neposílá.

Čtěte také

Už koncem srpna ale ukrajinská zpravodajská služba SBU oznámila, že nedaleko ruských hranic na ukrajinském území zadržela 10 ruských výsadkářů i s dokumenty a zbraněmi. Tenkrát ruské úřady prohlásily, že tito vojáci se tam dostali „náhodou na špatně označeném úseku rusko-ukrajinské státní hranice“. Toto tvrzení později opakoval i prezident Putin na tiskové konferenci v Moskvě.

Počátkem září se do věcí vložil i slavný Výbor vojáckých matek, vzniklý z podobných důvodů v 90. letech během první čečenské války. Ten se obrátil na ruské ministerstvo obrany se žádostí, aby upřesnilo dislokaci devíti ruských vojáků, o nichž jejich rodiny po dlouhou dobu neměly ani to nejmenší tušení. Tito lidé se nakonec takříkajíc našli, ale na další dotaz Výboru na lidi, kteří byli zřejmě vysláni na Ukrajinu, ministerstvo reagovalo prohlášením, že jde o „smyšlenky“, zakládající se na informacích ruských „prozápadních médií“.

Pochodující vojáci. Ilustrační foto

Jinak je to ovšem příběh, který dobře známe: z Ukrajiny do Ruska hlavně během léta prostě proudilo to, čemu se v dobách afghánské války říkalo „náklad 200“ o čem Světlana Alexijevičová psala ve své knize s výmluvným názvem „Zinkoví chlapci“. Také právě za afghánské a poté za čečenské války se Moskva ke skutečnému stavu věcí dlouho nehlásila a mrtvé nepřiznávala. Což ovšem, stejně jako dnes, na podstatě věci neměnilo a nemění.

autor: ldo
Spustit audio