Libor Dvořák: Rusko údajně zadrželo dvě ukrajinské teroristické skupiny

Jedna, která se na poloostrov přepravila na gumových člunech, aby se vyhnula právě hraničním přechodům, byla po přestřelce, v níž zahynuli nejméně dva lidé, zadržena. Druhá, která měla na poloostrov dopravit výbušniny, na Krym pronikla jinou trasou. O problémech první skupiny se dověděla z médií a snažila se přes slané jezero Sivaš uniknout zpět na Ukrajinu. Také ji však zadrželi ruští vojáci.

Výbuchy neměly zabíjet

Ruské sdělovací prostředky tvrdí, že se obě skupiny chystaly zaútočit na důležité krymské infrastrukturní uzly. Jevgenij Panov, bývalý dobrovolník v ukrajinské armádě během tzv. antiteroristické operace na východní Ukrajině, kterého Rusové označují za organizátora celé akce, však při výslechu uvedl, že obě skupiny hodlaly jen „zabít turistickou sezónu“ a zorganizovat v několika význačných letoviscích na jižním břehu Krymu pár slabých demonstračních výbuchů, které by vyvolaly paniku mezi turisty. Výbuchy prý ale rozhodně neměly zabíjet.

Po výměně prohlášení mezi prezidenty obou zemí, která se vcelku dala očekávat, by asi bylo dobré se zamyslet nad tím, kdo by na podobném incidentu mohl mít zájem. Ukrajinská nejvyšší místa to rozhodně nejsou – zmrazený, ale stále probíhající konflikt na východě země Ukrajinu vyčerpává už beztak dost.

Ruská provokace?

Vladimir Putin|foto: Fotobanka Pixabay

Mohli bychom samozřejmě uvažovat i o ruské provokaci, ale pro to alespoň zatím není dost důkazů, jsou-li vůbec jaké. Jako nejpravděpodobnější se proto jeví iniciativa ukrajinských radikálů, podobná například ničení stožárů vysokého napětí pro dodávky elektřiny mezi Krymem a pevninskou Ukrajinou, jichž jsme nedávno byli svědky a které vládě v Kyjevě tehdy taky nebyly příjemné.

Zajímavý je v tomto ohledu názor komentátora britského Guardianu a skvělého znalce Ruska Luka Hardinga. Ten předkládá tři scénáře a myslí si, že se Kreml pokusí tuto krizi využít k tomu, aby přesvědčil Západ, že by měl u vědomí zlé teroristické Ukrajiny zrušit své sankce vůči Rusku.

Nebo se Putin chce pustit do dalšího „omezeného konfliktu“, který by vytvořil pevninské spojení s Krymem (s plánovaným mostem přes Kerčskou úžinu se to totiž nevyvíjí právě nejlépe). Anebo – a to by bylo nejhorší – ruský prezident „chystá něco většího“. Tady bych ovšem se slovutným britským kolegou nesouhlasil – „něco většího“ totiž není ani v ruském zájmu. Ledaže by v Kremlu už dočista přišli o rozum.