Libor Dvořák: Výtržnosti v Kyjevě při nacionalistických oslavách 106. narozenin Stepana Bandery
Problematické výročí se neslavilo jen v Kyjevě, ale i v dalších velkých ukrajinských městech – včetně východoukrajinského Dněprodzeržinska. Na kyjevské shromáždění přišlo podle organizátorů až 5 tisíc lidí.
Ti se vydali na pochod městem a na legendárním Majdanu uspořádali „lidový sněm“, kde se podobně jako během pochodu z parku, pojmenovaném po národním básníkovi Tarasu Ševčenkovi, volali hesla, jako Hrdinové neumírají, umírají nepřátelé!, Sláva národu, smrt nepřátelům či Bolšánům provaz, oligarchům nůž do žeber… Inu – formulace dostatečně výmluvné, aby byly nepříjemné kyjevským nejvyšším politickým místům a naopak se hodily do krámu moskevské propagandě.
Té šli na ruku i snaživci z pravého sektoru, kteří ve středu Kyjeva napadli štáb ruské výrazně proputinské televize Lifenews, rozbili mu kameru, štáb zadrželi, reportérku Žannu Karpenkovou povalili na zem a připravili ji o mobil.
Ruské ministerstvo zahraničí na tento incident reagovalo prohlášením o „donebevolajícím pronásledování novinářů“ na Ukrajině, zatímco správa ukrajinského ministerstva vnitra zahájila vyšetřování celého případu a údajně už zadržela hlavního viníka.
Banderovský mýtus je pro oficiální Kyjev samozřejmě nepříjemný: Stepan Bandera sice proseděl celou válku v německém koncentráku Sachsenhausen, a to poté, co se německé okupace pokusil využít k vyhlášení samostatné Ukrajiny. Němci ho krátce poté odvezli do Berlína a uvěznili, aby ho pustili až na podzim roku 1944, kdy ho chtěli získat k přímé spolupráci.
Bandera ovšem poté jednotky Ukrajinské povstalecké armády, bojující vskutku proti všem až do začátku 50. let, řídil ze zahraničí. Ze sovětského pohledu to vždy byl jen kolaborant, pro jistou výseč Ukrajinců je to však národní hrdina, který vždy usiloval o ukrajinskou nezávislost.
Ruské státní televize včerejší události kolem připomínky Banderova výročí na Ukrajině jako každé podobné příležitosti opět využily k tomu, aby znovu zdůrazňovaly fašistickou podstatu současného ukrajinského politického vedení, jež ostatně k moci letos brzy na jaře přišlo jen a jen díky násilnému puči.
Rusům je prostě těžké vysvětlit, že Ukrajina při každé vhodné i nevhodné příležitosti usilovala o to, aby přestala být ruskou kolonií a dosáhla statutu suverénního státu.
Čím dřív Rusko tuto prostou, ale zásadní pravdu pochopí, tím rychleji skončí konflikt v Donbasu. Otázkou je, zda je někdo v Moskvě ochoten a hlavně schopen této prosté, ale zásadní pravdě do důsledku porozumět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
