Lída Rakušanová: Propojení politiky a byznysu ohrožuje svobodu slova v Evropě
Že se vražda slovenského novináře Kuciaka dostala do centra pozornosti nejen v Evropě, věru nepřekvapuje. Došlo k ní v době, kdy se o funkci médií v éře internetu vedou všude vyostřené debaty.
Jak uvádí mezinárodní organizace „Reportéři bez hranic“, v mnoha demokratických zemích zhoršuje postavení novinářů nepřátelská rétorika špičkových politiků vůči médiím spolu s restriktivními zákony a snahou média ovlivnit.
Situaci v České republice lze sledovat na žebříčku informační svobody, který zmíněná organizace každoročně vydává: Česká republika v něm spadla jen za uplynulé dva roky na 23. místo ze čtrnáctého v roce 2015.
Žebříček je sestavován podle mediální rozmanitosti médií, jejich nezávislosti, pracovních podmínek novinářů a jejich podléhání autocenzuře, rámcové právní situace, transparentnosti institucí a podle produkční infrastruktury v té které zemi.
Znamená to tedy, že u nás co do svobody slova „líp už bylo“? Ne tak docela. V roce 2009 na tom Česko totiž bylo ještě o jednu příčku hůř. A v letech mezi tím zdejší média, soudíc podle výkyvů v umístění, nepřetržitě zápasila o svou nezávislost.
Sport a porno
Boj nekončí ani teď: poté, co se tisku v České republice kompletně zmocnili zdejší oligarchové, z nichž jeden je nyní i šéfem vlády, vzrůstá evidentně tlak i na média veřejnoprávní.
Ani v tomto hledu ale Česká republika bohužel nevybočuje z evropského trendu. Ve Švýcarsku se o tomto víkendu bude o další existenci veřejnoprávního rozhlasu a televize dokonce hlasovat v referendu.
Účast se očekává rekordní, protože přispívat, jak to vyžaduje švýcarská ústava „ke kulturnímu rozvoji, vytváření vlastních názorů a k zábavě“, je v zemi s osmi a půl miliony obyvatel a čtyřmi jazykovými oblastmi samozřejmě nákladné.
Rozhlasové a televizní poplatky jsou ve Švýcarsku nejvyšší v Evropě. Iniciativa několika tamních studentů ekonomie s chytlavým sloganem o poplatcích jako o „státem organizované loupeži“ a podporovaná konzervativním tiskem, pranýřujícím veřejnoprávní média jako přežitek totalitních režimů, má proto naději na úspěch.
Silný je ale i tábor těch, kteří před likvidací veřejnoprávních médií varují. Jedním z nich je například bývalý šéf soukromé televize SAT 1 Roger Schawinski, podle něhož nemají iniciátoři kampaně ponětí o tom, jak fungují soukromá média. Na volném trhu, bez konkurence veřejnoprávních médií, by podle jeho slov záhy nezůstalo nic než sport a porno.
Shodou okolností budou o budoucnosti svého mediálního trhu v neděli nepřímo rozhodovat i Italové v parlamentních volbách. Pokud by se dostal opět k moci mediální magnát Silvio Berlusconi, vznikla by konstelace podobná té, která teď existuje u nás, kdy je ekonomická moc propojena s mocí politickou a mediální. Což je kombinace s potenciálem podrýt každý demokratický systém.
Asociace Evropských novinářů teď zkoumá, zda by se dalo rozdělení těchto mocenských oblastí zakotvit v evropských smlouvách. Což bude běh na velmi dlouhou trať. A s nejistým výsledkem. Mezitím je to na voličích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
