Lída Rakušanová: V nesmyslných regulacích je Evropská komise nevinně

9. únor 2018

Vypráví se o tom po hospodách a kdejaký politik to s gustem vypouští z úst na předvolebních shromážděních: Evropská komise je byrokratický moloch, jehož skvěle placení úředníci nemají nic jiného na práci než si vymýšlet, jak dlouhé smějí být banány a jak zakřivené okurky, jakou maximální spotřebu mají mít vysavače, nebo kde musejí být u traktorů namontována sedátka pro řidiče.

Jako vrchol absurdity se například v Německu traduje, že evropskou směrnici o bezpečnostních standardech lanovek muselo pod pohrůžkou vysoké pokuty vtělit do svého zákonodárství i město Berlín, ačkoliv žádnou lanovku nemá a mít nebude. Prostě, Brusel předepisuje jen samé nesmysly a svými věčnými příkazy a zákazy jde lidem na nervy. A to právem!

Právem? Problém je ve skutečnosti v tom, že za všemi těmi paragrafy, které lidé v členských zemích pociťují jako nedůstojné poručníkování, ve skutečnosti není Komise, ale iniciativy národních států. Jsou to špičkoví politici osmadvacítky, bez jejichž výslovného souhlasu nevydá Evropská komise jedinou směrnici. A jsou to u nás tolik zdůrazňované národní zájmy, které vězí za každou z oněch absurdních regulací.

Národní zájmy

Tolik vysmívanou směrnici o velikosti banánů prosadila svého času Francie, aby chránila importy ze svých ostrovů v Karibiku před konkurencí, ale zároveň aby to nevypadalo jako protekcionismus. Banány z Kréty nebo Madeiry, které zpravidla normu nesplňují, dostaly výjimku.

Tržní standardy pro ovoce a zeleninu zase vyžadovala evropská velkoobchodní lobby, protože se normované plody lépe balí a transportují. A když Komise už před lety navrhla zrušení 26 ze 36 směrnic na fazole, květák, melouny a okurky, šli ministři zemědělství z Německa, Francie, Maďarska, Itálie a Španělska na barikády s tím, že je nutno zaručit spotřebitelům vysokou kvalitu. Nakonec se komisi podařilo v roce 2009 sprovodit ze světa alespoň směrnici o zakřivení okurek.

Lída Rakušanová

Zákaz vysavačů s vysokou spotřebou iniciovala osmadvacítka proto, aby splnila svůj cíl šetřit energií. Důvodem normy pro sedátka u traktorů bylo zavedení nové bezpečnostní konstrukce, kterou v 70. letech prosadilo Bavorsko. A fakt, že směrnici o lanovkách musel začlenit do své legislativy i městský stát bez lanovky, jde na vrub federálnímu uspořádání Německa, kde se spolkové země dohodly, že si budou evropské směrnice zapracovávat do svých legislativ samy.

Hra s ohněm

Evropská komise je v tomhle všem nevinně. Je to orgán, který pouze plní zadání členských zemí osmadvacítky. A stává se, že její politici evropské úředníky s prvním návrhem, který má ještě hlavu a patu, velmi často vyhodí, protože k němu mají kvůli údajným národním zájmům výhrady. EK má povinnost jim vyhovět a produkuje kompromisy kompromisů. A občas se jí přitom podaří vyrobit i něco, co vypadá jako paskvil. Ani ten by ale nespatřil světlo světa, kdyby ho představitelé osmadvacítky neodsouhlasili.

Když si pak politici dělají před voliči z EK hromosvod a mluví o diktátu Bruselu, je to nejen farizejství. Je to hra s ohněm. Británie už hoří.

Spustit audio