Luboš Palata: České voliče čeká výběr mezi různými modely prezidentství

Miloš Zeman by zvládl i napodruhé jmenování Babiše premiérem - Foto:  ČTK, Michal Kamaryt

Miloš Zeman by zvládl i napodruhé jmenování Babiše premiéremFoto:  ČTK, Michal Kamaryt

Jsou mnozí voliči, kteří si za premiéra přáli Andreje Babiše a podle toho také volili v říjnových parlamentních volbách. A teď přemýšlí, zda by byl pro premiéra Babiše a celé Česko lepším prezidentem Miloš Zeman, nebo Jiří Drahoš.

Nejde přitom ani tak o jmenování Andreje Babiše premiérem, to Zeman i na podruhé zvládne, ať už volby v sobotu dopadnou tak, či onak. Ale o model spoluvládnutí premiéra s názorově bližším, či vzdálenějším prezidentem.  

Pro zjednodušení předpokládejme, že Miloš Zeman je Andreji Babišovi ve svých názorech a postojích bližší než profesor Jiří Drahoš, byť to zdaleka tak jasné není, zvláště v oblasti zahraniční orientace země. 

Zkušenost z okolních středoevropských zemí ukazuje, že rozdílnost názorů a postojů prezidenta se šéfem vlády, to že jsou každý z trochu jiného těsta a ne na všem se shodnou, může zemi nakonec prospět. Je to vidět hned na dvou sousedních státech, Rakousku a Slovensku, kde se hlavou země stali lidé, kteří se od šéfů vlád svých států v mnohém liší.  

Andrej Kiska současného premiéra porazil v přímém souboji v prezidentských volbách - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  EU2016 SK

Andrej Kiska současného premiéra porazil v přímém souboji v prezidentských volbáchFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, EU2016 SK

Na Slovensku to dokonce bylo tak, že Andrej Kiska současného premiéra Roberta Fica porazil v přímém souboji v prezidentských volbách.  

Přesto jejich spolupráce funguje a to i ve zcela zásadních věcech klíčových pro budoucnost Slovenska, jako je společná snaha Fica a Kisky o co největší omezení vlivu ultrapravicové Lidové strany-Naše Slovensko Mariána Kotleby, nebo v podpoře aktivního členství Slovenska v Evropské unii a jeho podílení se na další evropské integraci. 

Co by měl volič od prezidenta chtít? 

Jak je důležitý prezident pro obraz země a její mezinárodní postavení je vidět i na Rakousku, kde se stal i na opakovaný druhý pokus hlavou státu profesor Alexander Van der Bellen, bývalý předseda strana Zelených. 

Jak je důležitý prezident pro obraz země a její mezinárodní postavení je vidět i na Rakousku, kde se stal i na opakovaný druhý pokus hlavou státu profesor Alexander Van der Bellen - Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 2.0, Franz Johann Morgenbesser

Jak je důležitý prezident pro obraz země a její mezinárodní postavení je vidět i na Rakousku, kde se stal i na opakovaný druhý pokus hlavou státu profesor Alexander Van der BellenFoto: Wikimedia Commons CC BY-SA 2.0, Franz Johann Morgenbesser

To, že dokázal porazit Norberta Hofera, kandidáta populisticko-pravicové, i když dejme tomu už ne extrémistické, strany Svobodných, se ukazuje ještě důležitější teď, kdy Svobodní usedli v nové vládní koalici s lidovci Sebastiana Kurze. 

Mnozí komentátoři a odborníci na Evropskou unii tvrdí, že právě Van der Bellen v prezidentském křesle pomohl výrazně zmírnit reakci států EU na problematickou vládu, takže na rozdíl od přelomu století dnes Rakousku žádná ostrakizace, či sankce nehrozí.  

Jak Van der Bellen, tak Kiska prostě přes názorovou odlišnost se šéfy vlád svým zemím ve svých funkcích výrazně pomáhají a to je asi to hlavní, co by měl volič od prezidenta země chtít. 

Opačné modely vidíme v Polsku a především v Maďarsku, kde jsou prezidenty lidé ze stejného politického tábora, jako jsou tamní vlády. Především hlava Maďarska János Áder, jež za vládnoucí Fidesz býval i předsedou parlamentu, se od Viktora Orbána a jeho politiky neodlišuje vůbec v ničem.  

Luboš Palata: Zkušenost z okolních středoevropských zemí ukazuje, že rozdílnost názorů a postojů prezidenta se šéfem vlády může zemi nakonec prospět - Foto: Radko Kubičko

Luboš Palata: Zkušenost z okolních středoevropských zemí ukazuje, že rozdílnost názorů a postojů prezidenta se šéfem vlády může zemi nakonec prospětFoto: Radko Kubičko

A Maďarsku to také vůbec v ničem nepomáhá, naopak to posiluje dojem, že tato země je dnes plně pod vládou jedné strany, což vyvolává ve zbytku Evropské unie oprávněné obavy. A s Polskem, kde vládne podobně z vládnoucí strany vzešlý Andrzej Duda to není o mnoho jiné. 

Na českých voličích v pátek a sobotu bude, jaký model z těchto dvou variant výkonu prezidentské funkce pro Česko na příští roky vyberou. 

Autor je redaktorem MF DNES 

Autor:  Luboš Palata
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace