Luboš Palata: Česko by mělo chtít eurofederaci. Bude v ní mít silnější hlas

Schulz to samozřejmě řekl o něco diplomatičtěji, když prohlásil, že chce, aby existovala ústavní smlouva, která vytvoří federální Evropu. A dodal: „A až ji budeme mít, musí být předložena ke schválení v členských zemích. A kdo pak bude proti, ten půjde z Evropské unie pryč.“

Což je, uznáte, poněkud něco jiného, než říká Miloš Zeman. Martin Schulz je v této chvíli pouhý předseda druhé nejsilnější německé parlamentní strany s asi dvacetiprocentní voličskou podporou, která vyjednává, zda vůbec bude součástí vládní koalice s Křesťanskodemokratickou unií Angely Merkelové.

Připusťme v této chvíli, že by se Schulzovi podařilo pro svůj návrh získat podporu německé vlády, rozhodujících evropských mocností a v neposlední řadě i značné části unijních voličů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019. A že by se EU skutečně začala na vytvoření federace připravovat. Měla by pak Česká republika tomuto vývoji bránit, nebo ho podporovat?

Společné orgány Evropské unie, jakýsi základ onoho federálního modelu, jsou pro země střední a malé velikosti zdaleka nejvýhodnějším místem, v kterém se v unii rozhoduje.

Šéf německé SPD Martin Schulz|foto: ČTK/AP, Markus Schreiber,ČTK

Posílená spolupráce

Na základě „pozitivní diskriminace“ menších a malých států EU má totiž i Česká republika v nadnárodních orgánech unie výrazně větší zastoupení, než by vzhledem ke své početní, ale i ekonomické či vojenské síle na základě čistého přepočtu mít měla.

Proto by na základě svých vlastních životních zájmů měla podporovat, aby co nejvíce rozhodovacích pravomocí bylo na nadnárodních orgánech s Evropským parlamentem v čele a co nejméně zůstalo na Evropské radě, kde hraje síla členských států daleko zásadnější roli, než právě v Evropském parlamentu, nebo apolitické Evropské komisi.

Je samozřejmě otázka, zda způsob argumentace Martina Schulze byl na místě. Ale možnost, že by se jen část zemí Evropské unie dohodla na federalizaci svých vztahů a na vytvoření Spojených států evropských tu je už nyní.

Andrej Babiš na sněmu ANO|foto: Filip Jandourek

Říká se tomu posílená spolupráce a může se týkat jen části zemí EU. Ostatní sice z unie neodchází, ale na takové formě spolupráce se neúčastní. Mohou si to ale časem rozmyslet a připojit se. S touto výhradou by všichni ti, kteří chtějí „silné Česko v silné unii“, abych citoval nového premiéra Andreje Babiše, by mohli a měli Schulzův plán podpořit a začít o jeho prospěšnosti přesvědčovat české občany.

Začít by měli už nyní, protože si to v zemi, která nechce ani euro, vyžádá opravdu velké úsilí.

Autor je redaktorem MF DNES