Luboš Palata: Nová polská vláda je plná starých tváří
Polská vláda premiérky Beaty Szydlové se po oznámení svého složení poprvé setkala v úterý ráno. A to velice netradičně při mši v seminárním kostele ve Varšavě, kde se každý měsíc připomínají oběti katastrofy polského prezidentského speciálu u ruského Smolensku.
Katastrofy, při níž 10. března 2010 zahynul tehdejší prezident Lech Kaczynski, jeho manželka, celé velení polské armády a další téměř stovka politiků a významných představitelů polského veřejného života.
Nejen tento symbolický akt, ale i složení nové vlády budí obavy, že nový kabinet vrátí Polsko do minulosti. A nejde jen o smolenskou tragédii, jejíž vyšetřování chce Varšava nyní přenést na mezinárodní úroveň a k Evropskému soudu do Štrasburku, ale o celkový návrat nového kabinetu k 10 let starému projektu takzvané Čtvrté republiky.
Ta tehdy měla liberální proevropské Polsko posunout do národně-katolických vod, a dokonce i v některých ohledech k jiné formě politického zřízení.
Jak přesně by měl takový posun vypadat, o tom se lze jen dohadovat, protože projekt započatý po vítězství bratří Lecha a Jaroslawa Kaczynských na podzim roku 2005 v prezidentských i parlamentních volbách skončil dříve, než mohl pořádně začít.
Pachuť z ovzduší chaosu, politické msty a zneužívání tajných služeb a prokuratury v pronásledování politických odpůrců však Poláky pronásledovala mnoho let.
V říjnových volbách, unaveni osmi lety vládnutí liberální Občanské platformy, se novému Právu a spravedlnosti, reprezentovanému umírněnou premiérkou Beatou Szydlovou a mladým prezidentem Andrzejem Dudou, rozhodli přesto dát šanci.
Složení kabinetu, v němž jsou mnozí čelní představitelé zkompromitovaného kabinetu premiéra a dodnes předsedy PiS Jaroslawa Kaczynského, však i například podle deníku Rzeczpospolita budí dojem, že Poláci sice volili stranu reprezentovanou novými umírněnými tvářemi, ale v podobě nového kabinetu se jim vrátilo staré PiS z roku 2006.
Největší pozdvižení budí v této souvislosti ministr obrany Antony Macierewicz, který měl před osmi lety na starosti tajné služby a v minulých letech se smutně proslavil vedením takzvaného paralelního vyšetřování smolenské tragédie, které došlo k závěru, že se nejednalo o havárii, ale s největší pravděpodobností o atentát.
Macierewcz sám se v této souvislosti smutně proslavil výrokem, že tragédie prezidentského speciálu je ze strany Ruska vyhlášením války.
Ale abychom byli spravedliví, v nové vládě jsou i lidé, kteří naopak budí poměrně velké naděje.
V euroskeptickém kabinetu je ministrem pro evropské záležitosti Konrad Szymański, kterého chválí pro jeho znalosti a rozsáhlé kontakty v Bruselu i polská liberální opozice. A dalo by se najít ještě pár dalších jmen.
Proto nový polský kabinet netřeba hned odepisovat. A to přesto, že pro část Poláků jsou v něm jiní lidé než ti, kterým si mysleli, že dávají při volbách svůj hlas.
Autor je redaktor MF DNES.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka