Luboš Palata: Nová polská vláda je plná starých tváří

10. listopad 2015

Polská vláda premiérky Beaty Szydlové se po oznámení svého složení poprvé setkala v úterý ráno. A to velice netradičně při mši v seminárním kostele ve Varšavě, kde se každý měsíc připomínají oběti katastrofy polského prezidentského speciálu u ruského Smolensku.

Katastrofy, při níž 10. března 2010 zahynul tehdejší prezident Lech Kaczynski, jeho manželka, celé velení polské armády a další téměř stovka politiků a významných představitelů polského veřejného života.

Nejen tento symbolický akt, ale i složení nové vlády budí obavy, že nový kabinet vrátí Polsko do minulosti. A nejde jen o smolenskou tragédii, jejíž vyšetřování chce Varšava nyní přenést na mezinárodní úroveň a k Evropskému soudu do Štrasburku, ale o celkový návrat nového kabinetu k 10 let starému projektu takzvané Čtvrté republiky.

Ta tehdy měla liberální proevropské Polsko posunout do národně-katolických vod, a dokonce i v některých ohledech k jiné formě politického zřízení.

Jak přesně by měl takový posun vypadat, o tom se lze jen dohadovat, protože projekt započatý po vítězství bratří Lecha a Jaroslawa Kaczynských na podzim roku 2005 v prezidentských i parlamentních volbách skončil dříve, než mohl pořádně začít.

Čtěte také

Pachuť z ovzduší chaosu, politické msty a zneužívání tajných služeb a prokuratury v pronásledování politických odpůrců však Poláky pronásledovala mnoho let.

V říjnových volbách, unaveni osmi lety vládnutí liberální Občanské platformy, se novému Právu a spravedlnosti, reprezentovanému umírněnou premiérkou Beatou Szydlovou a mladým prezidentem Andrzejem Dudou, rozhodli přesto dát šanci.

Nová polská premiérka Beata Szydlová s předsedou PiS Jaroslawem Kaczynským

Složení kabinetu, v němž jsou mnozí čelní představitelé zkompromitovaného kabinetu premiéra a dodnes předsedy PiS Jaroslawa Kaczynského, však i například podle deníku Rzeczpospolita budí dojem, že Poláci sice volili stranu reprezentovanou novými umírněnými tvářemi, ale v podobě nového kabinetu se jim vrátilo staré PiS z roku 2006.

Největší pozdvižení budí v této souvislosti ministr obrany Antony Macierewicz, který měl před osmi lety na starosti tajné služby a v minulých letech se smutně proslavil vedením takzvaného paralelního vyšetřování smolenské tragédie, které došlo k závěru, že se nejednalo o havárii, ale s největší pravděpodobností o atentát.

Macierewcz sám se v této souvislosti smutně proslavil výrokem, že tragédie prezidentského speciálu je ze strany Ruska vyhlášením války.

Čtěte také

Ale abychom byli spravedliví, v nové vládě jsou i lidé, kteří naopak budí poměrně velké naděje.

V euroskeptickém kabinetu je ministrem pro evropské záležitosti Konrad Szymański, kterého chválí pro jeho znalosti a rozsáhlé kontakty v Bruselu i polská liberální opozice. A dalo by se najít ještě pár dalších jmen.

Proto nový polský kabinet netřeba hned odepisovat. A to přesto, že pro část Poláků jsou v něm jiní lidé než ti, kterým si mysleli, že dávají při volbách svůj hlas.

Autor je redaktor MF DNES.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autor: pal
Spustit audio