Luboš Palata: Oděsa, město, které chce mír
Je to asi nejhezčí ruské město. Ostatně ho stavěli francouzští architekti, i prvním guvernérem byl Francouz a carevna Kateřina II., která Oděsu po dobytí tamní tatarské pevnosti založila, nebyla žádná Ruska, ale Němka.
Ta město založila na místě nádherném, na skále nad přístavem, odkud přímo k jejímu pomníku a zámku guvernéra vedou slavné, nekonečné Potěmkinovské schody.
Oděsa má dodnes ulice jako italská, francouzská nebo polská, které jsou pojmenované podle toho, že v nich lidé těchto národností v onom osmnáctém století skutečně žili.
Oproti velkolepé opeře je pak Anglické kasíno, které bylo v dobách carské monarchie nejvyhlášenějším místem ve městě, kde se scházela obchodní a aristokratická smetánka.
Vedle všech těchto národů a národností byla Oděsa také městem židovským a místní Židé tvořili neodmyslitelnou součást zdejšího multikulturního koloritu.
Mnoho z toho zmizelo po komunistické revoluci v Rusku, zbytek za druhé světové války. Ale i dnes, kdy je nejhezčí ruské město Ukrajinou, si Oděsa něco ze svého světového a otevřeného ducha dokázala zachovat.
Protože pořád je to největší přístav Ukrajiny a jeden z největších Černého moře. Před revolucí na Majdanu a vypuknutí války na východě Ukrajiny připlouvalo každou sezónu do Oděsy na šedesát obrovských výletních lodí, což znamená na sto tisíc turistů.
Oděsa pro ně měla připraveny luxusní hotely, skvělá představení ve zrekonstruované opeře, vynikající restaurace, v nichž se vaří místní kuchyně, v které se mísí francouzský šarm s ruskou zemitostí.
Kolem Oděsy jsou stovky, tisíce hektarů skvělých vinic, z nichž se dnes už zase dělá vynikající víno, nebo koňak, který se kdysi dodával na carský dvůr do Moskvy, nebo vozil do Paříže.
Přitom je noblesní Oděsa, s kilometry písečných pláží a čistým mořem, dnes navíc asi nejlevnější přímořskou destinací v Evropě.
Ukrajinská měna totiž klesla na polovinu své hodnoty před Vánoci a tak tu vše, i v těch nejluxusnějších podnicích, pořídíte někdy až neuvěřitelně levně. V Oděse tak můžete zažít to, co Čech už jen tak nezažije, aby byl se svojí výplatou králem pláže.
Oděsa se ale samozřejmě bojí války. Války, která je odsud sice tisíc kilometrů daleko, ale pro turisty, hlavně ty západní, je to prostě na Ukrajině. Oděsané se v této válce pokládají za neutrální zónu, nechtějí o ní nic slyšet.
Nejsou ani příliš proukrajinští a už vůbec ne proruští. Jsou prostě Oděsané a chtějí, aby jejich nádherné město dál žilo svým barevným zajímavým životem, aby sem jezdili turisté z celého světa, aby se tu dál mohlo mluvit rusky a aby válka, která na východě Ukrajiny utichla, se už nikdy neobnovila. Prostě aby byl mír.
Možná takové malé přízemní lidské přání. Avšak lidé v Oděse, i na celé Ukrajině vědí, že mír je základ úplně všeho. A mají pravdu.
Hezký sobotní večer vám od mořského břehu z Oděsy přeje váš Luboš Palata.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
