Luboš Palata: Bratislava je více na Západě než Praha
U některých vět záleží na tom, jakým tónem je vyslovíte. „Nic takové, nic z toho, co se tady dnes večer v Bratislavě odehrálo, by se dnes v Praze nemohlo stát,“ povzdechl si český expremiér a také bývalý předseda Senátu Petr Pithart. A byla v tom těžko napodobitelná směsice smutku i radosti.
Petr Pithart totiž právě z rukou slovenského prezidenta Andreje Kisky převzal vysoké slovenské vyznamenání, a to na slavnostním večeru k 25. výročí samostatného slovenského státu.
Státu, jehož vzniku se Pithart coby český premiér snažil trpělivě bránit hledáním kompromisní dohody o novém uspořádání státu, které by Československu umožnila jako společnému útvaru přežít. „Je to paradox a je v tom velkorysost současné slovenské politiky. Velkorysost, která mi imponuje a která mi dnes strašně schází v Česku,“ dodal k tomu Petr Pithart.
Ano, nic z toho, co se odehrálo v sále nádherné, k nedávnému předsednictví Slovenska v Evropské unii vyšperkované bratislavské Reduty, by se skutečně v dnešní Praze odehrát nemohlo.
Už proto, že pro nás Čechy jakoby 1. leden, kdy vznikl náš současný stát, naše Česká republika, vůbec neexistoval. Po čtvrtstoletí samostatné České republiky neštěkl v Praze ani pes, nikdo z ústavních činitelů si ji ani slovem nepřipomněl.
Marta Kubišová i Fedor Gál
A že by se první den roku třeba mohlo konat obdobné předávání státních vyznamenání, to zřejmě vůbec nikoho ani nenapadlo. Místo toho slavíme stále jako největší státní svátek 28. říjen, svátek, který jistě patří do kalendáře, ale jež je dnes oslavou už čtvrt století neexistujícího státu a má to podobnou logiku, jako oslavovat narozeniny císaře pána Františka Josefa.
Ale přestože se v Bratislavě slavilo „jen“ výročí slovenské samostatnosti, byl to svátek možná více československý, než všechny české oslavy 28. října dohromady.
Andrej Kiska, tento, pan prezident promine, pokračovatel Václava Havla ve slovenském prostředí, udělil nejvyšší státní vyznamenání lidem, kteří možná neusilovali o samostatné Slovensko, mnozí dokonce byli proti němu, ale kteří se v disentu, ale i léty kultivace demokracie zasloužili o to, že dnes je východní soused Čechů víc na západě a v Evropě než Česko. Že je demokratickou, vyspělou, otevřenou zemí.
Vedle Marty Kubišové, která se dočkala v Redutě tak bouřlivého aplausu, jako kdyby odzpívala koncert, byl mezi oceněnými i jeden z vůdců - jak se na Slovensku říká - Něžné revoluce listopadu 1989, už mnoho let v Praze žijící Fedor Gál. „Od žádného jiného prezidenta v Česku a na Slovensku, s výjimkou Václava Havla, bych takové vyznamenání nedostal a od žádného jiného bych ho ani nepřijal,“ říkal při oslavě Fedor Gál.
Ano, v Praze by se dnes nic z toho, co se odehrálo v pondělí večer v Bratislavě, stát nemohlo. Na to bychom totiž přinejmenším potřebovali na Pražském Hradě Andreje Kisku.
Autor je redaktorem MF DNES
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
