Luboš Palata: Skutečný dar pod vánoční stromek

Není to nějaké vytahování se, já si to skutečně myslím, byť samozřejmě, člověk by se mohl mít vždy trochu lépe, než se má. Ale pokud jste zdraví, máte zdravé a radost vám dělající děti, máte milou ženu, střechu nad hlavou a z výplaty za práci, která vás baví, vám nějaká ta koruna zbývá, tak si opravdu nemá člověk na nic stěžovat.

Poslední rok ale k této odpovědi přidávám ještě jedno slovo – zatím. „Zatím dobrý“ je název jedné polistopadové veleknihy, románu o bratrech Mašínech, který napsal spisovatel Jan Novák. Nepřipadám si jako bratři Mašínové na počátku 50. let, tak špatné to s naší současností rozhodně není, ale jisté mračení se slunečné polistopadového doby nemůže necítit asi nikdo. Mračí se jak kolem nás, to, co se v posledních letech děje v Maďarsku a teď už i Polsku nemůže nikoho, kdo něco ví o skutečné svobodě a demokracii, nechat úplně klidného.

K tomu je třeba přičíst nekončící válku na Ukrajině, tedy téměř za humny, hysterii kolem průchodu miliónu migrantů střední Evropou směrem do Německa, hysterii znásobenou strachem z islamistického terorismu, který se v myslích mnoha z nás přímo spojil s islámem, což je podobně iracionální, jako kdybychom si katolickou církev a křesťanskou víru ztotožnili s teroristy z IRA.

Vyšší nároky a požadavky, než zvládáme

Věci neblahé se dějí u nás. Demokracie u nás nesilní, ale slábne. Slábnou politické strany, úcta k lidským právům, občanská společnost, roste podivné latentní napětí, které nám bere část radosti ze života, zvyšuje se počet těch, kterým jako by bylo jedno, jak to u nás a s námi všechno dopadne. Do veřejného prostoru se dostává tolik záměrných lží a polopravd, že mnoho z nás už pro jistotu nevěří vůbec ničemu, což je přesně ten stav, který měl být dosažen.

Bratři Mašínové|foto: Projekt Paměť národa

Ano, stále se nám daří, materiálně určitě, ale stav naše ducha a víry v lepší svět tomu neodpovídá. Jsme možná unaveni, zklamáni pocitem, že společnost, kterou jsme vytvořili, není zdaleka tak dobrá, jak jsme chtěli, aby byla. A na nás samotné klade mnohem vyšší nároky a požadavky, než jsme si představovali, než zvládáme unést.

O to víc popřáváme sluchu pištcům, kteří nám slibují, že vše půjde snadněji a pro nás lépe, když se vzdáme části svobody, části své víry v lepší svět, když jim přenecháme starost o nás svět, když nám budou moci vládnout.

Stále ještě jsme to neudělali, ještě stále žijeme v zemi, která je svobodná, hrdá a je součástí nejlepší a nejsvobodnější části světa. Je to jak říkám svým přátelům, „zatím dobrý“. Zkusme si prosím tuto obrovskou hodnotu našim společným úsilím udržet i pro příští rok, pro roky příští. Byl by to ten největší dar, který si společně můžeme dát. Nejen pod vánoční stromeček. Krásné vánoční svátky i nový rok vám přeje váš Luboš Palata.