Luboš Palata: Velikonoční jízda, největší svátek Lužických Srbů

19. duben 2014

Je to nám Čechům nejbližší národ, národ, který dokonce žije v našem sousedství, ale národ, na který jsme my Češi, skoro zapomněli. Jsou to Lužičtí Srbové, malý asi šedesátitisícový národ, který žije v Sasku a Braniborsku a jsou spolu s námi nejzápadnějším výběžkem Slovanů, který přetrval do dnešních dnů.

Před víc než tisíci lety sahalo slovanské osídlení až k Hamburku, slovanská byla Rujána, či dnešní Berlín. Pod německým tlakem Slované postupně vymizeli, zbyli jsme tady už jen my a Lužičtí Srbové a až po druhé světové válce se k nám přidali o stovky kilometrů na západ rozhodnutím Stalina posunutí Poláci.

Teď o Velikonocích máte jedinečnou příležitost, si Lužické Srby, jejichž jazyk i mentalita jsou nám možná ještě bližší, než v Uhrách po tisíc let žijících Slováků, připomenout. A pokud máte o Velikonocích cestu na sever Čech, tak je i navštívit v den jejich velkého národního svátku, kdy se v pondělí uskuteční Velikonoční jízda, neboli jak se také nazývá Jízda křižáků.

Jde vlastně o starý slovanský obyčej vítání jara a vyhánění zlých duchů, který se jeho naroubováním na katolické Velikonoce podařilo zachovat jako křesťanský obyčej. Přes tisíc jezdců na koních, kteří jedou v průvodu ve fracích a cylindrech je samo o sobě něco tak nádherného, co se v našich zeměpisných šířkách už nevidí.

Jezdci objíždějí pole, aby z nich po zimě podle onoho starého slovanského obyčeje vyhnali zlé duchy. Navštěvují po cestě chrámy a paprskovitě se sjíždějí ze všech stran až do Budyšína, hlavního města Lužických Srbů, kde se v tamní gotické katedrále Svatého Petra koná v pondělí odpoledne závěrečná mše.

Téměř padesátitisícový Budyšín už dnes příliš srbský není, přestože tu jsou všechny srbské instituce, společnost Domowina, Srbské muzeum i divadlo. Srbů je ale v Budyšíně jen něco pěti až deseti procenty a lužickou-srbštinu tu na ulicích téměř neuslyšíte. Vesnice, v nichž se ještě lužicko-srbsky, jazykem, kterému bez větších problémů porozumíte, mluví, jsou však v nedalekém okolí města.

Kolem vesnice Crostwitz, srbsky Chrósćicy, ještě dnes devadesát procent obyvatel mluví lužicko-srbsky a Velikonoční jízda je tu proto jednou z nejvíce autentických. Nebojte se tu na místní mluvit česky, nás Čechy tu mají rádi a poslechnout si dnes už mizící autentickou lužickou srbštinu je takový malý zázrak. V Chroscicích bude tamní Velikonoční jízda začínat chvilku po poledni. Doufám, že se tam alespoň s některými z vás v pondělí uvidím.

Hezký víkend vám přeje váš Luboš Palata.

autor: pal
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.