Lucie Priknerová: Co čeká svět s Trumpem?
Celý svět se postupně probouzí z politického šoku. Americké prezidentské volby vyhrál miliardář Donald Trump, který se tak stane 45. prezidentem USA.
Jeho úspěch byl drtivý, když výrazně překročil zisk minimálního počtu 270 volitelů, který byl nutný pro vítězství. Voliči se rozhodli pro změnu za každou cenu. Trump je pro ně jejím nositelem, i když její konkrétní obrysy nepředstavil a voličům to zřejmě nevadí.
Volební predikce selhaly, a to z toho důvodu, že se snažily hledat logiku tam, kde není. Trump byl outsiderem republikánských primárek a jeho kampaň byla mnohými dlouho považována za vtip, to samé se pak opakovalo v závěrečném duelu.
Zatímco on hrál na nekonvenčním poli, Clintonová se držela alespoň základních mantinelů a napjala své síly do některých států, kde to bylo nezbytně nutné, např. Virginie, která ji podpořila, nebo tam, kde se nakonec ukázalo, že to tak nutné nebylo, např. do Arizony, kde prohrála. Už si ale nepohlídala tradiční bašty demokratů jako např. Wisconsin nebo Michigan.
V obou těchto státech získal Trump velkou podporu, ve Wisconsinu zvítězil rozdílem okolo jednoho procenta hlasů nad Clintonovou. Tyto státy s početným zastoupením bílé nízkopříjmové populace patří do tzv. rust beltu, tedy rezavého pásu nazvaného podle koncentrace tamní průmyslové výroby. Tato oblast táhnoucí se okolím Velkých jezer a dále na severovýchod USA byla zejména po roce 2008 tvrdě zasažena ekonomickou krizí.
Zároveň do této oblasti nedoléhá tak silná demografická změna ve prospěch etnických menšin a také je odtamtud tzv. daleko do Washingtonu. Symbolika Trumpova apelu na antiestablishmentový přístup, na striktní postup vůči ilegální migraci a na vytváření dojmu, že existuje stát, který okrádá nejen velké magnáty na daních, ale nižší střední třídu, která trpí pod migrační politikou stlačující cenu práce dolů, dělá z výsledků voleb v těchto státech modelovou ukázku toho, co se demokratům nepovedlo podchytit.
Dalším klíčovým neúspěchem Clintonové byla vždy svízelná Florida. Barack Obama ji získal jak v roce 2008, tak v roce 2012. Trump na Floridě zvítězil prostou většinou 49,1 procenta hlasů s náskokem téměř 1,5 procenta nad Clintonovou.
Hulvátství? Jít příkladem?
Obvykle je jih demokratičtější, střed a sever často ovládají republikáni, ale v těchto prezidentských volbách Clintonová získala podporu pouze v okrscích kolem floridských velkých měst jako např. Miami, Orlando nebo Tampa, zbytek státu ovládl Trump. Florida má pestré národnostní složení, a to jak tzv. Latinos, tak židovskou populaci i Afroameričany.
Web Al-Jazeera vysvětluje, že Trump zde vsadil na ekonomickou kartu nadbíhání chudším voličům a snažil se odsunout etnicitu na druhou kolej. Evidentně mu to vyšlo. Dalším důvodem mohla být účast třetího kandidáta libertariána Garyho Johnsona a kandidátky Zelených Jill Steinové ve volbách. Tito kandidáti mohli podle webu Haaretz rozmělnit hlasy, které by jinak směřovaly např. ke Clintonové.
Spolu s příštím šéfem Bílého domu se volilo i do Sněmovny reprezentantů a Senátu. V obou komorách si většinu udrželi republikáni, mají 235 členů dolní komory a 51 senátorů. Trump bude mít minimálně první dva roky celkem silný mandát na prosazování svých politik, pokud se ovšem část republikánů proti jeho vedení nevzbouří. Bude záležet na stylu, který zvolí.
Trump může pojmout své prezidentství různě, od kombinace nekompromisní neoliberální ekonomické politiky s izolacionismem v zahraničních vztazích, až po umírněné uvolňování státních stavidel limitujících hospodářství, kombinované např. s udržováním statu quo v mezinárodních závazcích.
Pro pouhé rozložení Obamovy zdravotnické reformy by Trump mohl najít v Kongresu podporovatele, v případě aktivní tvorby migračních politik, kde existuje mnoho názorových odstínů a možných řešení, bude debata zřejmě vyhraněná.
Trump navrhoval omezení udělování azylu, výstavbu zdi na hranici s Mexikem a masové deportace ilegálních imigrantů, tento posledně jmenovaný požadavek ovšem zmírnil a je možné, že v kompromisech bude pokračovat, protože jde o kontroverzní téma, které by v případě jeho striktního postoje mohlo vyvolávat rozpory a neklid ve společnosti.
Voliči vidí v Trumpovi hlavně heslo „Make America Great Again“ a velmi neurčitý program. V čem přesně má ta velikost spočívat a jak jí má být dosaženo? Jak se ukázalo, tak pro potřeby voleb jde o příliš intelektuální otázky.
Špatnou vizitkou USA je také morální hledisko výsledků voleb. Už víme, jak má zřejmě podle většiny volících Američanů vypadat světový lídr, jaké vlastnosti jsou teď patrně žádoucí. Smiřme se s tím, že laťka byla posunuta někam jinam. Dnes už je jasné, že do nejprestižnějšího voleného úřadu na planetě Zemi se může dostat člověk, který přinejmenším v předvolební kampani bezostyšně používá rétoriku znevažující různé skupiny obyvatel.
V demokracii by moc neměla znamenat zmocnění k hulvátství, ale zmocnění k tomu jít příkladem. Trump může začít od začátku a jinak - státnicky, ale také nemusí. Bude zajímavé sledovat, zda se nový prezident už kvůli respektu vůči úřadu o tuto změnu alespoň pokusí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
