Lucie Priknerová: Poslední televizní bitvu Clintonová ustála

Jenomže jak už bylo vidět v republikánských primárkách, kdo se směje naposled, ten jak známo bere vše. Nutno dodat, že Clintonová se pro tak dobrou pozici příliš nenadřela. Úroveň kandidátů po stránce zásluh i argumentů je velice nízká.

Pokud by nebyla Republikánská strana v krizi, kandidát jako Clintonová by pravděpodobně neměl šanci uspět, ať už z důvodu slabé marketingové značky její kampaně, tak zejména z důvodu jejího výkonu v roli americké ministryně zahraničí.

Celé klání vyznívá dobře pro Clintonovou. Podařilo se jí působit státnicky a vystupovala ze sebevědomé pozice favoritky. Nejsilnějším místem pro Clintonovou byla Trumpova dlouhodobá rétorická nevymáchanost a taktika šlápnout do věcí naplno.

Když demokratická kandidátka poukázala na možné kyberútoky z Ruska a snahy Rusů ovlivnit americkou prezidentskou kampaň, Trump se obdivem k Putinovi netajil a řekl, že to bude dobré, pokud spolu budou Rusko a USA vycházet.

Podle agentury Reuters a webu Washington Post kampaň Clintonové poukázala na možný vliv Ruska v kauze Wikileaks a odmítla potvrdit pravost korespondence, která údajně odhaluje vazby mezi působením Clintonové v úřadu ministryně zahraničí a darem katarské vlády Nadaci Clintonových ve výši jednoho až pěti milionů dolarů z roku 2012.

Trumpovi se velmi zužuje pole voličů, které může oslovit|foto: ČTK/AP, Patrick Semansky,ČTK

Skutečným soupeřem moderátor

Clintonová Trumpa nazvala „Putinovou loutkou“. List New York Times píše, že podle bezpečnostních expertů Trumpovy nepřímé náznaky tolerance vůči případné vojenské agresi Ruska ve východní Evropě vzbuzují obavy. Možná, že některé pragmatické hlasy může postoj republikánského kandidáta přilákat, ale všeobecně je jeho nečitelný záměr v oblasti rusko-amerických vztahů varovným signálem.

Trump byl soupeřkou zahnán do kouta v otázce spojeneckých svazků, když se na její naléhání znovu přihlásil k názoru, ať se spojenci brání sami. Trumpovi se velmi zužuje pole voličů, které může oslovit.

Vstřícný postoj k Rusku, který si někdo může mylně zaměňovat za postoj „my Američané to budeme dělat stejně dobře jako Kreml dělá svoji politiku“, stejně jako snaha o rozklížení NATO nemá šanci přilákat ani hlasy velké části republikánských voličů.

Téma, které nevyznělo ve prospěch ani jednoho ze soupeřů, byla ekonomika. Jednoduché plány ve smyslu - Trump chce krátit daně, zřejmě nechá narůst dluh, ale předpokládá růst tvorby pracovních míst, Clintonová nechce krátit sociální benefity, klade důraz na zvýšení minimální mzdy a podporu malých firem.

Jediným skutečným soupeřem v ekonomickém bloku byl moderátor Chris Wallace z Fox News Sunday|foto: ČTK/AP, Mark Ralston,ČTK

Tady jde pro Clintonovou o defenzivní téma, kde se musela přizpůsobit tomu, že její soupeř je miliardář a že její momentální úlohou je hájit ekonomicky slabší aktéry. Trump tu udělal chybu, že se nezaměřil pouze na svoje ekonomické úspěchy, ale poukazoval na ekonomické plány demokratů.

Soupeřka zasadila ekonomickou situaci do kontextu, kdy se Billu Clintonovi podařilo ekonomicky USA zvednout a Obama zase podle jejích slov přebíral zemi v krizi. Jediným skutečným soupeřem v ekonomickém bloku byl Clintonové moderátor Chris Wallace z Fox News Sunday, který upozornil, že její ekonomický plán se od toho Obamova příliš neliší. Tady opět nezadržitelně prosvítá fakt, že ve volbách s vyšší úrovní soupeřů by demokratka zcela propadla.

Lepší Clintonová

Wallace se do demokratky opřel i v jiném aspektu kauzi Nadace Clintonových, k níž měli podle něj za působení Clintonové v Obamově administrativě lepší přístup její podporovatelé. Server Breitbart News vzápětí popřel slova demokratky, že 90 procent výdajů nadace jde na charitu a podle daňového přiznání subjektu prohlásil, že na charitu jde zřejmě pouze 6 procent, pod zbytkem se skrývají výdaje na marketing, cestování apod.

Trump hraje na emoce, přesto se nabízí otázka, která faktická témata mohou nerozhodnuté voliče vést k tomu, aby ho při volbě podpořili. Může to být otázka imigrace. Jeho zaujetí Čínou, Mexikem, možným odlivem pracovních míst a dohodou o volném obchodu NAFTA může na voliče zapůsobit.

Jeho jediným štěstím je, že Clintonová nepůsobí jako lidumil, který by skutečně zamýšlel otevřít USA imigrantům a své nálepky obhájkyně menšin z nouze se nemůže zbavit, což ji tady může nahrávat u střední třídy, která skutečně může mít obavu ze ztráty pracovních míst a přesunu investic do zahraničí, ale i ze sociálních nepokojů v případě slabého vedení. Pokud by si demokratka udržela svoji vstřícnou linii i po případném zvolení, jistý segment jejich voličů se zřejmě bude divit.

Na University of Nevada v Las Vegas se konala poslední předvolební debata amerických prezidentských kandidátů|foto: ČTK/AP, John Locher,ČTK

Jedna z mála oblastí, ve které by Trump mohl získat část protestních hlasů od voličů znechucených Obamovým vedením, je politika na Blízkém východě. Nikoliv proto, že by něco nabízel, ale pouze tím, že v debatě neustále poukazoval na katastrofální působení Clintonové v dané oblasti coby bývalé ministryně zahraničí.

Trumpova věta „neměli jste jít do Iráku, ale když už, neměli jste jít pryč“ působí marketingově mnohem lépe než nejasná rétorika Clintonové, která nikdy neměla a ani teď nemá jasnou vizi, jak tuto krizi řešit. Když se debata stočila k městům Mosul a Aleppo, Trump připomněl, že kontrolu nad Mosulem USA ztratily kvůli stažení vojsk, na kterém se Clintonová podílela.

Ve stávajícím chaosu může Trump získat část voličů snahou dohodnout se na řešení v Sýrii a Iráku s Putinem a Asadem. To je ovšem pouze kampaň, v reálu by zřejmě Trump i Clintonová vyčkávali stejně jako Obama.

Ideálním kandidátem není ani jeden ze soupeřů, protože oba chápou úřad jako završení vlastní kariéry a na rozdíl od Obamy nepřicházejí s žádnou představou, jaká má být pozice USA ve světě nebo jakým směrem se má ubírat řízení ekonomiky a sociálního systému. Clintonová je stále pouze lepší z obou nepříliš vhodných variant.