Lucie Priknerová: Trable lišáka Netanjahua

Jeho pokus přirovnat Irán k Islámskému státu může mít zcela opačné účinky. USA nezvládnou udržovat ostře nepřátelské vztahy s Íránem a ISILem najednou a prosazovat úzce protiíránskou linii jako prioritu číslo jedna.

Tím, kdo odpálil kritiku Netanjahua ještě před jeho projevem, byla Obamova poradkyně pro národní bezpečnosti Susan Riceová, která jeho záměr vystoupit v Kongresu označila za „destruktivní“, což izraelský list Haaretz zkritizoval.

Sóloakce šéfa republikánů ve Sněmovně reprezentantů Johna Boehnera a izraelského velvyslance ve Washingtonu Rona Dermera se ale může paradoxně proti Izraeli obrátit.

Čtěte také

I kdyby republikánská snaha udržovat perský stát pod ostrými sankcemi Kongresem prošla, tak ji bude Obama vetovat, převaha republikánů sice nahrává premiérově politice, ale demokratické kongresmany Netanjahu vystoupením rozčílil natolik, že podle listu The Guardian a dalších médií mohou být proti jeho záměrům vyostřenější.

Nejednotnost amerických Židů jen dokresluje, jak neobratně se Netanjahu chová. Nejvýznamnější židovská skupina AIPAC se sice snažila zajistit účast kongresmanů v publiku, i když 48 reprezentantů a 8 senátorů nakonec chybělo, ale skupina American J Street využila Netanjahuovy přezdívky a vytasila s kampaní s názvem: „Jsem Žid, ale Bibi za mě nemluví.“

Netanjahu se provinil tím, že chtěl promluvit před Kongresem ještě před tím, než dojde k porušení Obamových slibů Izraeli|foto: ČTK/AP, J. Scott Applewhite,ČTK

Velkou pochybnost, v čím zájmu vlastně mluví, Netanjahu vyvolal načasováním. Jeho třetí cesta do Kongresu se odehrála krátce před izraelskými parlamentními volbami, v nichž má jeho konkurent- koalice labouristů a strany Hatnuah - v čele s Isaacem Herzogem a ostřílenou Cipi Livniovou - šanci stát se tím, kdo bude sestavovat příští vládní koalici.

Obamova výtka vůči tomuto faktu se ukázala jako relevantní, protože kromě volebního motivu si, jindy takticky lišácký, premiér vybral špatnou dobu. USA jsou v situaci, kdy by jim dohoda s Íránem, plánovaná na 10 let, uvolnila ruce pro boj s ISILem.

Čtěte také

I když ji Íránci mohou porušovat, tak v současnosti neexistuje jiný recept. Podle Obamy „si žádný expert na iránskou jadernou proliferaci vážně nemyslí, že další sankce by přiměly Írán vzdát se jaderných zbraní“, cituje amerického prezidenta agentura Reuters. Je tedy třeba zkoušet to jinak.

Netanjahu prohlásil, že vyjednávání může Írán povzbudit k další agresivitě, jenomže co když íránskou snahu urychluje právě Netanjahův postoj? Pak jsou řešení pouze dvě.

Prvním je přímý konflikt a ten si teď USA nemůžou dovolit, stejně tak kapitulaci Íránu v kongresovém projevu odmítl i Netanjahu, druhým je uklidnit Íránce a pokusit se je zdržet, do té doby, než budou USA v lepší vyjednávací pozici.

Americký prezident Barack Obama|foto: ČTK/AP, Jacquelyn Martin,ČTK

Hasit konflikt na třech frontách, zejména pokud se ta rusko-íránská spojuje, může v důsledku poškodit a oslabit i Izrael. Jestli lze Obamovi v tomto ohledu něco vyčíst, tak to, že zaspal.

Írán bude čím dál hůře korigovatelný, právě kvůli námluvám s Ruskem. Bankovní spoluprací a rusko-íránskou vojenskou dohodou tohle čerstvě ukované spojenectví rozhodně neskončí.

Stát Izrael je bezpochyby absolutně nejdůležitější spojenec USA a jindy vítaná neústupnost izraelského premiéra se teď stává pro americké vedení přítěží. Nikdo si nepřeje ohrožení Izraele nebo jaderný Írán, ale eskalace konfliktu se teď Západu nehodí

. S tímto dilematem se bude muset popasovat i příští šéf Bílého domu- kandidáti Rand Paul, Jeb Bush i Ted Cruz okamžitě po projevu Netanjahua podpořili, Hillary Clintonová vyčkává, protože její veřejně známá a oprávněná skepse k dodržování případných dohod ze strany Íránu by nahrávala republikánům.