Magdaléna Bartošová: Kdo bude v tureckém referendu hlasovat proti Erdoganovi?

Erdogan se zjevně pokouší mobilizovat obě skupiny ostře protievropskou rétorikou. Podívejme se na první tábor nerozhodnutých, tedy voliče nacionalistické strany MHP.

Erdoganův politický islám se dlouhodobě uchází o přízeň této tradičně sekulární nevěsty, která teď před referendem jen získala na atraktivitě, protože, jak se ukazuje, více než čtvrtina jejích voličů se ještě nerozhodla, a o tu stojí za to se ucházet. Pro uši nacionalistů líčí teď Erdogan Evropu jako jednotný blok fašistických států, které brojí proti Turecku.

Provládní média začala razit termín „eurofašisté.“ Od chvíle, kdy Nizozemci vyhoštěním turecké ministryně potupně zatrhli Ankaře její evropské předvolební turné, vydírá Erdogan Evropu vypovězením dohody o uprchlících, předvolává si velvyslance na kobereček, vyhrožuje zablokováním spolupráce v NATO a plánuje uspořádat navazující referendum o ukončení přístupových jednání s EU.

Především ale domácímu nacionalistickému publiku neustále opakuje, jaké ponížení musí Turci žijící v Evropě snášet. Aby mu mohli lépe čelit, poradil jim prezident, aby se co nejrychleji množili a mohli se tak ochránit proti urážkám, nepřátelství a nespravedlnosti. Nemějte tři, ale radši pět dětí, hlásal Erdogan nedávno na předvolebním mítinku v Eskišehiru.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan|foto: ČTK/AP, Yasin Bulbul,ČTK

Démonizace odpůrců a obraz náboženského nepřítele

Ti vzdělaní Turci, kteří s nacionalisty nesympatizují, se prezidentově účelové iracionalitě vysmívají na sociálních sítích. Sdílejí mezi sebou například mapu takzvané fašistické Evropy, kde na jihu žijí balkánští fašisté, ve Skandinávii fašisté studení, na Pyrenejském poloostrově fašisté fotbaloví, jinde zase slovanští... a se vší tou hrůzou sousedí na jihovýchodě Erdoganovo „demokratické Turecko.“

Protievropský patos tureckého prezidenta je skutečně k smíchu. „Ach, ty Rutte!,“ vzdychal Erdogan po holandských volbách na adresu vítězného premiéra. „Vyhrál jsi sice volby, ale ztratil jsi přítele, jakým bylo Turecko!“

Rozhodně se nedá říci, že by Erdogan kvůli nacionalistům přestal pečovat o své nejvlastnější voličské jádro, tedy věřící z převážně agrárních oblastí nebo vykořeněný městský proletariát.

Tento typ voličů není snadné přesvědčit o účelu a významu referenda a přínosech posílených prezidentských pravomocí, proto ho oficiální Ankara oslovuje ideologicky: vsadila na naprostou démonizaci odpůrců a vytváří obraz náboženského nepřítele.

Erdoganovo vítězství v blížícím se tureckém referendu je údajně zatím nejisté|foto: ČTK/AP, Emrah Gurel,ČTK

Erdoganově zjitřené pozornosti proto samozřejmě neušel římský summit k 60. výročí vzniku Evropské unie, kde ho upoutala hlava katolické církve, papež František. Jeho projev k evropským lídrům interpretoval Erdogan svým voličům jako důkaz, že Evropa právě vytáhla na křížovou výpravu proti Turecku, do války kříže proti půlměsíci.

Zda tyto výpady budou stačit k získání celých 20 procent dosud nerozhodnutých stoupenců politického islámu, to se ukáže 16. dubna.