Magdalena Bartošová: Turecko - lidská práva v omezeném režimu

22. červenec 2016

Turecko a jeho obyvatelé prožívají pohnuté chvíle, situace je plná otázek a paradoxů. Prezident Erdoğan vyhlásil výjimečný stav a rozpoutal čistky takového rozsahu, že v pátek už počet zatčených přesáhl deset tisíc.

V Istanbulu je pořád zdarma veřejná doprava a Erdoğanovi příznivci vyrážejí hlavně po setmění do ulic, aby oslavovali vítězství nad strůjci vojenského převratu a zastrašili tu skupinu islamistů, která za ním stála. Svým odpůrcům dali jméno FETÖ: teroristická organizace Fethullaha Gülena.

Na obřím billboardu vyvěšeném z Atatürkova kulturního centra na náměstí Taksim je nazývají ďáblovými psy a hrozí jim smrtí. Ve čtvrtek v noci se prezidentovi příznivci sešli na bosporském mostu, v neděli se chystají dříve znepřátelené parlamentní strany společně demonstrovat národní jednotu proti gülenistům na rozléhlém náměstí Taksim.

Paradoxem je, že zákon o výjimečném stavu, který prezident Erdoğan ve středu vyhlásil, platí v Turecku od vojenského převratu v roce 1983. Jeho platnost byla nesčetněkrát prodloužena pokaždé, když politické vedení potřebovalo volnou ruku k postupu vůči Kurdům na východě země. Prezident Erdoğan už ve čtvrtek řekl agentuře Reuter, že počítá s dalším prodloužením výjimečného stavu.

Co to v praxi znamená, naznačil vicepremiér Kurtulmuş – podle něj Turecko po dobu výjimečného stavu pozastaví plnění závazků vyplývajících z Evropské konvence o lidských právech. Erdoğanův režim tak vlastně díky vojenskému převratu zpětně získal legitimitu pro své autoritářské a mocenské kroky.

Vzdělaní Turci se bojí

Turečtí policisté, kteří při převratu čelili vojákům a zachovali loajalitu vůči Erdoğanovi, teď v podmínkách všeobecného honu na čarodějnice uplatňují své pravomoci často nevybíravě. V Istanbulu zasahují nejen proti gülenistům, ale i proti sekulárním Turkům, kteří pak své zkušenosti sdílejí na sociálních sítích, aby se navzájem varovali.

Turecko a jeho obyvatelé prožívají pohnuté chvíle, situace je plná otázek a paradoxů

Ve středu odpoledne například na náměstí Taksim vyzvala policejní hlídka mladou vdanou ženu, aby se ihned převlékla - letní nátělník prý pro ni není vhodným oblečením.

Autor čtvrtečního příspěvku na sociálních sítích zase varoval, aby si lidé ihned vymazali všechna data, která odešlou nebo přijmou v nejrůznějších aplikacích – jemu prý policejní hlídka v Istanbulu prolustrovala celý počítač a telefon včetně SMS zpráv a e-mailů.

Sociální sítě sloužily v Turecku léta jako digitální platforma k intelektuálnímu odporu proti Erdoğanovi. Tuto virtuální opozici tvořili hlavně lidé vzdělaní, sekulární a mladí – i oficiální statistické údaje potvrzují, že v Turecku s vyšším vzděláním aktivita lidí na sociálních sítích roste, zatímco v zemích se svobodnými médii klesá.

Teď, když se vzdělaní Turci bojí publikovat a nechat se veřejně slyšet, je zřejmé, že vojenský převrat je hodně špatnou zprávou pro stav demokracie v jejich zemi.

autor: Magdaléna Bartošová
Spustit audio