Martin Schulz: Možnosti evropské komisařky

21. červenec 2014

Předpokládejme, že tu nejobtížnější část cesty k funkci evropské komisařky, tedy shodu vládní koalice na jejím jmenování, už má Věra Jourová za sebou. Její nominaci musí potvrdit v rámci schvalování celé Evropské komise Evropský parlament.

A samozřejmě, ještě musí dostat či musí jí být vyjednána oblast jejího případného působení v komisi, její – jak se nyní říká – tzv. „portfolio“.

Evropských komisařů a komisařek je tolik, co států Evropské unie, tedy 28. Každý jednotlivý člen komise má svou agendu – a zde pozor! V minulých dnech se občas ve výrocích předních koaličních politiků objevovaly jisté nepřesné formulace, které jako by měly naznačovat, že by český zástupce v Evropské komisi měl nějak napomáhat prosazování národních zájmů.

To přesně člen Evropské komise nesmí. Musí být ve své práci a při plnění úkolů konkrétní agendy striktně nadnárodní, „evropský“, případně „evropská“.

Čtěte také

Velice stručně: Evropská komise zastupuje zájmy Unie jako celku, předkládá návrhy právních předpisů Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie a zajišťuje jejich uplatňování v členských zemích.

To je činnost Evropské komise v brutální zkratce, ale snad je i takto zřetelné, že nejde o 28 individualistů, kteří se na pravidelných schůzkách každý týden sváří o to, co v té které oblasti bude nejlepší pro jejich členskou zemi.

Kandidátka české vlády na eurokomisařku a ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová z hnutí ANO

Kromě jednotlivých agend jednotlivých portfolií se Komise jako celek snaží o prosazování dlouhodobých priorit, mezi něž patří: vymanit Evropu z hospodářské krize, zajistit udržitelný růst a vytvářet pracovní místa; posílit práva evropských občanů a zvýšit jejich bezpečnost, jakož i posílit vliv Evropy ve světě.

Tyto globální cíle nabývají ve světle nejnovějších dějinných událostí jak na Ukrajině, tak na Blízkém východě na ještě větší naléhavosti než dříve.

Česká republika v uplynulých deseti letech nijak zvlášť v Evropě neoslňovala. Porevoluční přitažlivost prezentovaná především prostřednictvím vystoupení prezidenta Václava Havla byla pomalu odsunuta do pozadí spíše euroskeptickými, když už vůbec nějakými, výstupy špiček domácí politiky. Nedobrou figuru si Česko vytvořilo i nepřehledným až podvodným systémem čerpání evropských dotací.

V tomto smyslu je možné tvrdit, že ať bude oblast působení po jejím očekávaném potvrzení ve funkci jakákoliv, možnosti, jak působit k vylepšení vzájemných obrazů Česka v Evropě a Evropy v Česku budou ležet spíše v neoficiální části bruselského angažmá Věry Jourové.

autor: Martin Schulz
Spustit audio