Oldřich Kužílek: Pomáhat a chránit domov můj

Sugerují, že policista, jenž zakázal skautům zpívat hymnu, postupoval v souladu s právem, pouze tak nějak málo empaticky.

Ve skutečnosti byl postup policisty od počátku neoprávněný a v rozporu se zákony. Zneužil svou pravomoc, jež ukládá každému uposlechnout příkazu zakročujícího policisty. Všichni věří, že bez zlého úmyslu.

Z hlediska shromažďovacího práva ale zřetelně nešlo o shromáždění. Jeho pojmovým znakem podle shromažďovacího zákona je řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Jinak by shromážděním, vyžadujícím ohlášení, byl i koncert.

Čtěte také

Stejně tak není možné omezovat svobodný pohyb a projevy občanů na základě jakéhosi návštěvního řádu Hradu. To by policista také měl vědět, že takový právně nezávazný dokument nemůže omezovat kohokoliv v běžných činnostech, které nijak neohrožují veřejný pořádek. Kdyby návštěvní řád zahrádkářské kolonie nařizoval návštěvníkům hrabat listí, použije snad policie svou pravomoc, abych popadl hrábě?

Tvrzení, že policista postupoval podle zákona, ale měl být empatičtější, je děsivé a rozežírá právní vědomí. Máme si to vysvětlit tak, že zákon platí pouze potud, pokud policista empaticky neusoudí jinak? A jeho empatii bude dirigovat z okna Hradu Ovčáček? Už vidím delegaci čínských pionýrů, jak na nádvoří pod balkónem prezidenta zpívají čínskou hymnu, a čeští policisté s úsměvem Lao-ce přibrukují.

Hymnu dnes na Hradě zpívali jen čtyři lidé, přidal se i Ovčáček. Skauti o pozvání nevěděli|foto: Eva Rajlichová

Policie by měla přiznat dvojí významné selhání: jednak policisty neumí naučit skutečný obsah práva, jednak je neumí učit základ jejich řemesla: nejen právně, ale i intuitivně pochopit, zda je určitá situace hrozbou nebo není. I truhlář, opravář ledničky, taxikář nebo číšník denně řeší spoustu věcí díky svému citu pro řemeslo. V poslední době se ale setkáváme s nebezpečně vysokým počtem případů, kdy tato schopnost schází právě policii.

Není těžké usoudit, že důvodem je plíživý tlak na policisty, aby tak nějak důrazněji chránili stát a tak nějak více dávali bacha na nespolehlivé občany. A co je nejděsivější – aby při tom tak nějak hlavně dali na nejvyššího papaláše. Ten je taky za cokoliv pochválí ještě dřív, než se nad tím zamyslí, natož to někdo vyšetří.

Čtěte také

Ve spojení s nedostatečným a formálně bezduchým vzděláváním a instrukcemi se tak rodí přešlapy, které pak policie usilovně žehlí, že prý zákon nebyl překročen. Nemá pravdu. Byl porušen. Jak s tibetskými vlajkami, tak s hymnou na Hradě se policie prostě ocitla mimo zákon.

Signifikantní pak je, že jde o případy svobody projevu. I když to nemusí být úmysl žádného policisty, jde o jasný trend jejího omezování. To obvykle souvisí s přechodem k autoritářství a případně i totalitě.

Jako občan si přeji, aby policie pomáhala a chránila, ale domov MŮJ, ne chimérickou státoslávu, vyprázdněný pražský Hrad či ničím nerušený narcismus všelijakých prezidentů.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.