Ondřej Houska: Brexit se konečně pohnul z místa

8. prosinec 2017

Britští politici ještě nedávno prohlašovali, že v jednáních o brexitu s Evropskou unií neudělají vůbec žádné ústupky. Premiérka Theresa Mayová například tvrdila, že Británie do evropského rozpočtu nemusí doplatit jedno jediné euro.

Není překvapivé, že realita je jiná. Země Evropské unie trvaly na tom, že Británie musí doplatit vše, k čemu se v době svého členství zavázala a ještě zaváže. Londýn tak před sebou měl dvě možnosti: buď tuto logickou argumentaci přijmout nebo ji odmítnout, ale v takovém případě by z unie v roce 2019 vystoupil bez jakékoliv dohody o tom, jak budou vypadat budoucí vzájemné vztahy.

V Londýně už dávno opustili dřívější sebevědomou rétoriku o tom, že by jim takový výsledek nevadil. Vědí, že by to pro britský byznys znamenalo tvrdou ránu. Spojené království tak ustoupilo na této i dalších frontách, především z hlediska zajištění toho, aby mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem nevyrostly hranice.

Zástupci Velké Británie a Evropské unie se dnes dohodli na tom, jak by měl vypadat brexit

Zdá se proto být jisté, že lídři ostatních 27 členských zemí Evropské unie dají na svém summitu v Bruselu souhlas s tím, aby unie s Brity začala jednat o tom, jak budou vypadat vzájemné vztahy po brexitu. Tedy podle jakých pravidel spolu budou EU a Británie dál obchodovat.

Pro Brity to bezprostředně znamená dvě věci: jednak se musí konečně domluvit, co vlastně chtějí. Ač od referenda o vystoupení z unie uplynul už rok a půl, britská vláda to stále neoznámila. Britským politikům totiž dlouho trvalo, než si uvědomili, že za kratší konec provazu budou tahat i během těchto jednání. Musí se tedy připravit na to, že i tady budou muset hodně slevit ze svých naprosto nerealistických očekávání.

V jednoznačně nevýhodnější pozici

Premiérka Theresa Mayová tvrdila, že Británie do evropského rozpočtu nemusí doplatit jedno jediné euro

Londýn zpočátku tvrdil, že bude moci zůstat na evropském vnitřním trhu, ale přitom nebude muset respektovat ta jeho pravidla, která mu nevyhovují. Už dávno je jasné, že je to nesmyslná představa. Britové s unií buď uzavřou dohodu o volném obchodu, jakou nedávno podepsala Kanada, byť s určitými vylepšeními.

Nebo budou mít s EU takové vztahy jako Norsko – výměnou za přístup na vnitřní trh by museli platit do evropského rozpočtu a automaticky přejímat všechny nově přijaté normy, ovšem bez toho, aby měli hlasovací právo při jejich schvalování. To Británie odmítá.

Zástupci Velké Británie a Evropské unie se dnes dohodli na tom, jak by měl vypadat brexit

A na Londýn čeká nutnost akceptovat ještě jednu pravdu: brexit sice nastane v březnu 2019, ale ještě zhruba dva roky se praktiky nic nezmění. Britové nebudou členy unie, ale budou muset respektovat všechna pravidla včetně volného pohybu osob. A to proto, že o něco takového sami žádají.

Premiérka Mayová chce s unií vyjednat dvouleté přechodné období, aby se mohly britské firmy na ztrátu členství v evropském vnitřním trhu připravit.

Británie je prostě oproti unii v jednoznačně nevýhodnější pozici. To je osud těch zemí, které se rozhodnou opustit společenství, z něhož jim přitom plynuly jasné ekonomické výhody.

autor: oho
Spustit audio