Ondřej Houska: Dohodnout se na změnách v Evropské unii teď bude možné jen těžko

22. srpen 2016

U setkání je někdy stejně důležité místo jako obsah. A vše nasvědčuje tomu, že u dnešního minisummitu na italském ostrově Ventotene to bude platit stoprocentně.

Italský premiér Matteo Renzi pozval německou kancléřku Angelu Merkelovou a francouzského prezidenta Francoise Hollanda na schůzku, která předchází zářijovému summitu všech zemí EU, kromě Velké Británie, v Bratislavě. Chce s nimi domluvit společný postoj vzhledem k tomu, jak by se měla Evropská unie do budoucna změnit.

Jenže nic podstatného se nejspíš nedohodne dnes v Itálii a asi ani v polovině září v Bratislavě. Z ostrova Ventotene nedaleko Neapole vzešla během 2. světové války jedna z prvních výzev k integraci Evropy. Nějaké dalekosáhlé pokračování v téhle myšlence ale dnes v Evropě nemá podporu. A to ani lidí, ani politiků.

Skoro všechny země EU se shodují na tom, že nechtějí měnit současné evropské smlouvy. To znamená, že nemají chuť na zásadní prohlubování integrace. Dílčí kroky jsou možné i beze změny smluv. Ale i na nich se bude dohoda hledat jen velmi obtížně.

Až po volbách

Jistě, spory asi nevyvolá třeba nápad posílit financování pro projekt Erasmus, tedy pro výměnné pobyty vysokoškoláků. Lídři v nějaké obecné formě podpoří spolupráci tajných služeb v boji proti terorismu.

Ekonomické otázky Němce a Italy rozdělují. Matteo Renzi a Angela Merkelová na ostrově Ventotene

Ale není tajemstvím, že ekonomické otázky Němce a Italy rozdělují. Italský premiér Renzi chce větší volnost v plnění přísných rozpočtových kritérií. Argumentuje tím, že evropská ekonomika obecně a italská zvláště je stále velmi křehká a osekávání rozpočtových výdajů by ji jen dál podlomilo.

Itálie nechce prolomit povolený tříprocentní schodek rozpočtu. Žádá ale možnost směřovat k vyrovnanému rozpočtu mnohem pomaleji. S tím Němci nesouhlasí a stejně tak odmítají plány na sdílení rizik v rámci eurozóny, jako je třeba už navržený fond společného pojištění vkladů v bankách.

Italové a Francouzi chtějí, aby z evropského rozpočtu směřovalo víc peněz na boj s nezaměstnaností mladých. Žádají také posílení společného investičního plánu, tzv. Junckerova balíčku. To jsou kroky, které mají logiku, nemůžou ale dát evropské ekonomice žádný zásadní impuls.

A nic zásadního nevzejde ani z dnešní schůzky na Ventotene. Nejen proto, že důležitější bude až zmiňovaný bratislavský summit všech zemí kromě Británie. Ale i proto, že v Evropě se jen těžko domluví něco zásadního před francouzskými prezidentskými a německými parlamentními volbami. A ty budou až příští rok na jaře, respektive na podzim.

autor: oho
Spustit audio