Ondřej Houska: Eurozóna by Kypru neměla ustupovat

Lidé na kyperských ulicích spílají eurozóně a německé kancléřce Angele Merkelové. Prý se nepodvolí německému diktátu. Stěžují si, že jim eurozóna na čele s Německem nadiktovala mimořádnou daň ze všech bankovních vkladů, tedy i z těch pod 100 000 eur, které jsou ve všech zemích Evropské unie pojištěné.

Ve skutečnosti je všechno jinak. Ministři financí eurozóny kyperským zástupcům v sobotu nad ránem slíbili záchranný balík za 10 miliard eur, tedy víc než čtvrt bilionu korun. Dalších 7 miliard eur ale musí Kypr sehnat z vlastní kapsy. Z toho necelých 6 miliard ze zdanění bankovních vkladů. Jak konkrétně to ale Kypřané měli provést, bylo jen a jen na nich samotných. Rozhodnutí zdanit vklady pod 100 000 eur, tedy sáhnout i na konta těch nejchudších, udělal kyperský prezident Nicos Anastasiades. Eurozóna mu nic takového nepřikázala. Kypr mohl zdanit jen vklady přesahující hranici 100 000 eur, které podle zákona nejsou pojištěné. Prezident ale na tyto vklady nechtěl uvalit daň vyšší než 10 procent. Bál se, že to odradí bohaté zahraniční investory, že Kypr ztratí pověst vstřícného daňového ráje. Pak nezbylo nic jiného, než zdanit úplně všechny.

Kypřané zuří a nejraději by nedanily ani konta bohatších lidí. Prý jim má všechny potřebné peníze půjčit eurozóna, tedy celých 17 miliard eur. Je to nepředstavitelná myšlenka. Už slíbená desetimiliardová pomoc představuje 55 procent kyperského hrubého domácího produktu. Půjčka za 17 miliard by pak byla úplně totéž, jako kdyby Česku někdo půjčil 4 biliony korun. To je naprostý nesmysl. Jednalo by se pravděpodobně o největší solidaritu v dějinách. Kypr prostě na svou záchranu musí částečně přispět i sám. Vzhledem k poněkud podivné struktuře kyperské ekonomiky a finančního sektoru není jiná cesta, než zdanit bankovní vklady.

Eurozóna Kypřanům nabízí pořád to samé: vyjměte z daně vklady pod 100 000 eur a uvalte vyšší sazbu na zbylá konta. Kyperští politici by měli přestat flirtovat s Ruskem a tento plán přijmout. Nic moc jiného jim totiž nezbývá. Pokud Evropská centrální banka jejich banky odřízne od mimořádné finanční pomoci, takzvané ELA, Kypr se zhroutí. Lidé pak projdou mnohem větším utrpením, než jaké pro ně znamená daň z vkladů.

Pokud Kypr neustoupí, eurozóna by ho měla nechat svému osudu, i když nelze vyloučit paniku na finančních trzích. Vydírání by prostě v Evropě nemělo mít místo.