Ondřej Konrád: Po „kauze Herman“ přišel „případ Jurečka“

Prezident, premiér a předsedové obou senátních komor sice rychle ujistili čínské vedení, že vzájemné vztahy zůstávají pevné, ale Peking přesto zrušil dlouho předem plánovanou schůzku českého ministra zemědělství s jeho protějškem a s ministrem tamního vodohospodářství.

Českému ambasadoru to přitom nebylo opodstatněno, pokud nebudeme jako důvod brát v diplomacii neobvyklou formulaci v příslušném telefonátu, že „obě strany ví proč“, připomínající spíš slovní doprovod učitele trestajícího žáčka za nějaký delikátní přestupek.

Náměstkovi českého ministra zahraničí následně nebylo schopna podat jasnější vysvětlení ani čínská velvyslankyně a náměstek Tlapa novinářům řekl, že podle jeho mínění paní Ma Kche-čching nejspíš důvody sama nezná. Jinými slovy, asi neobdržela z Pekingu žádné instrukce.

Pořád tedy zůstává jediným oficiálním vyjádřením ono vágní “obě strany vědí“. Což ovšem vyhlíží chtěj nechtěj arogantně a českou stranu to nemůže uspokojit. Kdo užívá selský rozum, musí si říkat, že v tom případě neměla do Číny česká delegace bez nechtěného Mariana Jurečky, který se zastal stranického a vládního kolegy Hermana, jenž dalajlámu přijal, vůbec odlétat.

Orientální záhady

Jaroslav Tvrdík (ČSSD)|foto: Štěpán Kotrba

Ale to se bohužel stalo a opozice tak dostala gratis munici k palbě na vládu. Bez ohledu na to, že znepokojení nad zrušenými schůzkami vyjádřili ministr zahraničí i premiér, podle něhož poté, co vše bylo učiněno na podporu vývozu naší zemědělské produkce, by Čína měla respektovat dohodu o strategickém partnerství. A právě v zemědělské oblasti přispět k vyrovnání schodku mezi vzájemným exportem a importem.

Ten je totiž značně nevyrovnaný. Zatímco my momentálně vyvážíme do Číny zboží za zhruba 29 miliard Kč, k nám odtud proudí skoro desetinásobek. Pro ekonomicky mocnou Čínu je Česká republika samozřejmě partnerem okrajovým, nicméně během jarní návštěvy čínského prezidenta padala slova o podstatně intenzivnější spolupráci a hlavně o čínských investicích u nás.

To se prozatím ani zdaleka nenaplnilo, vlastnictví strojírenského podniku ŽĎAS, lobkowiczkého pivovaru (jehož některých divizí se ale údajně Číňané chtějí zbavit) a fotbalové Slavie Praha žádné masivní investice majetkově nepřišly. A je otázkou, zda neprůhledná společnost CEFC skutečně hodlá být v České republice tak aktivní, jak opakovaně říká její tuzemský zástupce Tvrdík.

Možná se o tom dozvíme víc během blížícího se Česko-čínského obchodního fóra na Pražském Hradě. Jehož zrušení z čínské strany sice oznámil během „kauzy Herman“ prezidentův mluvčí, ale pak to zase vzal zpět. Což vyhlíželo skoro orientálně záhadně. Jako ono nevysvětlené odmítnutí českého ministra.