Ondřej Konrád: Radim Hladík inspiroval několik muzikantských generací
Už je tomu skoro půlstoletí, kdy se česká rocková skupina The Matadors, která si nejprve ještě pod jiným jménem vydělala dlouhodobým angažmá v tehdejším NDR na poměrně kvalitní nástroje a aparaturu, představila pražskému publiku. S repertoárem vycházejícím z britské progresivní scény, zahraným na nevídané úrovni.
Ve fanouškovských kruzích z toho byl poprask a pozornost budil především dvacetiletý kytarista Radim Hladík. Zvuk měl jako tehdejší vycházející londýnské hvězdy Eric Clapton nebo Jeff Beck a prsty ještě rychlejší než oni. Přirozené nadání podepřel studiem klasické kytary na konzervatoři, kde získal i obecný hudební přehled.
I když školu nedokončil a vrhl se rovnýma nohama do muzikantské praxe, získané poznatky dokázal stoprocentně zúročit . Ve druhé polovině 60. let, kdy se na domácí kulturní frontě děly věci doslova převratné, včetně kulminující „nové vlny“ českého filmu, nabírala dech i populární hudba, inspirovaná světovým děním v rocku a jazzu.
A mladý, na první pohled skromný a nenápadný kytarista, byl svým způsobem produktem onoho kvasu. Do nějž mohutně přispěl sebevědomou, technicky oslnivou a přitom melodickými nápady protkanou hrou na světové úrovni. I s využitím speciálních elektronických efektů, jichž byl u nás průkopníkem.
Kdyby po sovětské okupaci nepřišlo normalizační ochlazení a Hladík mohl už jako šéf vlastní kapely Blue Effect běžně koncertovat na Západě, musel by o něj být značný zájem. Ale na rozdíl od bývalých spoluhráčů a řady dalších muzikantů zůstal v Čechách.
Mistr elektrické kytary
A v následných letech se přes značné obtíže snažil jít dál neprobádanými cestami s proměnlivou sestavou skupiny, pro kterou také skládal, a jíž prošla řada důležitých domácích rockerů. Mezitím ho docenila i absolutní muzikantská elita propojením Jazzového orchestru Československého rozhlasu pod vedením Kamila Hály s Hladíkovou kapelou na albech Nová syntéza I a II.
Hladík také významně přispěl nápaditou hrou k skvělému albu Zelená pošta se slovenskými kolegy Marianem Vargou, Pavlem Hammelem a kapelou Collegium Musicum. Podílel se i na znovuobjevení moravských lidových písní ze Sušilových a Bartošových sbírek, když tvořivým způsobem ornamentoval jejich interpretaci Jaroslavem Hutkou. Pro změnu na kytaru akustickou, s níž později podnikal závratná hudební dobrodružství po boku experimentátorky Dášy Voňkové.
Po roce 2000 oživil tehdy už legendární kapelu Blue Effect, do níž ale pozval mladé energické hráče. Koncertoval s nimi před plnými sály až do svého odchodu krátce před 70. narozeninami.
V Radimu Hladíkovi odešla mimořádná osobnost, především mistr elektrické kytary. Který k tomuto hlavnímu nástroji rockové hudby, jíž se tak bála, zakazovala ji i omezovala totalitní moc, přivedl celé další muzikantské generace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
