Ondřej Konrád: Různé šance pro prezidenta

Ale k tomu se Zeman údajně příliš nemá, přinejmenším nebude chtít sociálním demokratům cestu k mimořádným volbám umetat. A ví zároveň, že tři pětiny členů dolní komory, neboli sto dvacet hlasů nutných k rozpuštění sněmovny, ČSSD a KSČM dohromady nedají. A jak budou nynější horké hlavy chladnout, kdekdo si uvědomí, že čím déle se bude držet mandátu, tím větší díl z hypotéky umoří. A o vysokých závazcích zákonodárců, kteří mimo parlament nevydělají ani zdaleka tolik, si cvrlikají vrabci doslova roky. Proto se také všechny vládní krize v tomto funkčním období poměrně brzy zažehnaly. Zájem na tom byl napříč celým politickým spektrem, jak se říkává.

Tentokrát jde ovšem o podstatně silnější kalibr, předčasné volby jsou na obzoru. Ale Zeman by je mohl zažehnat a protáhnout si tak exkluzivní pozici. Zažili ji oba jeho předchůdci a dlužno podotknout, že to nebyly jejich nejlepší okamžiky. Václav Havel ignoroval, že ODS, vyhrála řádné volby a po pádu Klausovy vlády svěřil jednání o instalaci přechodného kabinetu tehdejšímu šéfovi lidovců Luxovi, čímž nepřímo nachystal půdu ke vzniku opoziční smlouvy. A Klaus zase roku 2006 zatápěl těsnému vítězi Topolánkovi. Tři roky po té ale aspoň nechal politické strany sestavit úřednickou Fischerovu vládu. Zeman nyní dělá dojem, že chce nechat dovládnout kabinet s jiným premiérem z řad ODS, zatímco ČSSD má samozřejmě zájem na časných volbách, ve kterých by po nynějším zemětřesení nejspíš vydělala. Ale bez oněch sto dvaceti hlasů je zároveň bezmocná. A váha prezidenta tak stoupá.

Ani Miloš Zeman ale ještě neví, jak se bude dál vyvíjet kauza, z níž na povrch zatím vypluly jen vedlejší efekty, na které doplatil Petr Nečas. Jestliže se ale začne rozplétat klubko klientelistických, či kmotrovských vztahů, pak těžko bude moci jednak držet pochroumanou ODS u moci (navíc v čele s Martinem Kubou, o kterém Jihočeši vědí své), a stejně tak hledat argumenty proč nevypsat mimořádné volby. Po kterých nadto bude volat dlouhodobě znechucená veřejnost.

Zatím se ale bude muset aspoň nějakou dobu hrát podle Zemanových not. Přinejmenším dokud se k opozici nepřipojí TOP 09 a sněmovna nebude rozpuštěna. Což by bylo řešením určitě nejčistším. Muselo by se jen nějak zařídit, aby byl zákon o rozpuštění dolní komory přijat až někdy v druhé půli prázdnin. Kdyby k tomu došlo nyní, volby by se musely konat do šedesáti dnů. Na sklonku srpna by to bylo nesmyslné datum. I tohle všechno ale Miloš Zeman ví. Včetně toto, že česká politická scéna stojí na pokraji ohromného skandálu a přitom i šance na zásadní přerod. A prezident by v tom měl hrát pozitivní roli nestranického moderátora a zprostředkovatele. Obstojí-li, lidé mu rádi leccos jiného prominou.