Ondřej Konrád: Soudkyně Králová z Polokocourkova
„Její rozhodnutí se přelévají jako rozbouřené moře,“ pravil nezvykle básnicky státní zástupce Brzobohatý v jedné fázi kárných řízení s pražskou soudkyní Helenou Královou. Anebo při rozhodování o námitce z její předpojatosti.
Už je obtížné se ve spleti výhrad vůči ní vyznat. Přičemž ty se netýkají jen počínání v kauzách spojených osobou Jany Nečasové, dříve Nagyové. Vzbudily ale nejvíce pozornosti.
Neboť obvinění, že si někdejší šéfová kanceláře někdejšího premiéra po soukromé linii objednala sledování tehdejší premiérovy manželky u nejvyšších důstojníků vojenské kontrarozvědky, vedlo před skoro pěti roky k pádu vlády. Nic malého.
A paní soudkyně nadto zaujala svou interpretací: Nagyová měla skutečné obavy o bezpečnost Radky Nečasové, a tak jí nechala pro jistotu hlídat. Ačkoliv si jinak každý musel myslet, že ve skutečnosti premiérova nic náhodě neponechávající milenka doufala vyštrachat záminku pro Nečasův rozvod.
Soudkyni nezviklalo, jak to bylo pokoutní a hlavně protizákonné. Ani že po zatčení Nagyové otřesený premiér prohlásil, že o šmírovací akci neměl tušení a vyslovil nad ní politování. Podle Králové ale prý proto, aby tehdy neznervóznil zahraniční politické partnery. Což ponechme bez komentáře.
Manžel by přece nelhal
Soudkyně tedy přijala Nečasovu zcela opačnou výpověď, už ovšem coby manžela obviněné. A lidé si dělali legraci z toho, jak Králová hledí na novomanželský párek romantickou optikou červené knihovny. Zatímco skeptičtější části veřejnosti se zdálo, že za tím může být i něco víc.
Neúnosný vývoj, tedy ignorování názoru vyšší instance, pak vedl k tomu, že byl paní Králové stále ještě neuzavřený případ odebrán. Mimochodem - totéž se jí stalo i po řadě odvolání v případu manažerů společnosti Čepro, viněných z gigantického finančního podovodu.
Shodou okolností (na pražském soudu se případy přidělují losováním), na ni však také připadlo rozhodovat o „poslaneckých trafikách“, kde opět figurují Nečasovi. A Králová při líčení nejprve povolila odposlechy, pak je zamítla a nakonec nepřipustila jen jednu či dvě SMS.
A právě toto „přelévané rozhodování“ bylo předmětem kárné žaloby. Jíž ale Královou ve středu Nejvyšší správní soud zbavil: trafikantskou kauzu může řídit dál, šlo o nedorozumění, a pochybení se neprokázalo. Což široké masy nesporně opět rozveselilo. Co také zbývá, než se rozesmát po dalším utvrzení, že žijeme přinejmenším v Polokocourkově?
Ale jak to celé s paní doktorkou bude, se ještě uvidí: už dříve ji ministr Pelikán dočasně zprostil funkce, zatím zůstává mimo službu a pobírá polovinu platu. Neboť nad ní visí další kárná žaloba, dosud neprojednaná a podaná předsedou pražského městského soudu. Tak tedy: pokračování příště.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
