Ondřej Konrád: Ukážou něco účty za prezidentkou kampaň?

ODS se kvůli tomu roku 1997 dokonce rozštípla ve dví. V malérech se i později ocitaly menší strany, když z dolní komory vypadly a přišly o státní příspěvek. Ale nic se tím nezměnilo, závodů v počtu billboardů se pořád účastnily především velké subjekty. Třebaže postupně mizely akce na náměstích s hvězdami popmusic, kterým začínalo být stále víc lhostejné, pro koho vlastně zpívají a šlo o nesentimentální výdělek.

Při dosavadním výběru prezidenta se za propagaci utrácet nemuselo, podstatné byly politické dohody mezi kluby. I když se teoreticky také mohlo tu a tam potichu uplácet. První všelidová volba už ale prostředky vyžadovala a zvlášť někteří kandidáti nemínili nechat nic na náhodě. Hlavně štáby obou finalistů neskrblily, ale drahá, neboť s velkým předstihem rozjetá kampaň Jana Fischera, přišla také na hodně. A právě on má evidentně s jejím splácením po neúspěchu starosti. Zatímco vítězný Miloš Zeman patrně po sobě dluhy nezanechá, sponzoři jistě sliby dodrží. I když jim technicky vzato prezident žádné lukrativní obchody zajistit nemůže. Ale vliv mít na leccos bude.

Účty za kampaň skládají kandidáti senátu a ten, což je pikantní, ještě do poslední chvíle nevěděl, z čeho uhradí příslušný audit a už už se obracel pro chybějící dva milióny na ministerstvo financí. Nakonec se peníze najdou z rezerv horní komory. A tak uvidíme, co auditorská firma, kterou senát teprve vybere, nakonec vyzkoumá. Momentálně víme jen to, že devět uchazečů o Pražský hrad utratilo dohromady kolem 125 milionů korun a že na uzákoněnou charitu půjdou jen drobnější přebytky. A že nejvíc stála kampaň Karla Schwarzenberga. Který je ovšem movitý a i TOP 09 se vynaložené prostředky mohou vyplatit. Strana zatím po nečekaném vstupu svého předsedy do volebního finále těží v preferencích. A mohlo by se stát, že se Schwarzenbergova popularita projeví i příští rok při všeobecných volbách. I když ty jsou ještě relativně daleko. ODS naopak na svém Přemyslu Sobotkovi vysloveně škudlila a jakoby o jeho zvolení nestála. Že v průzkumech občanští demokraté dramaticky propadají, s tím ale přímo nesouvisí.

A zpět k účtům za prezidentskou kampaň: leckdo si myslí, že Zemanův tým musel za masivní propagaci dát víc, než přiznává. Zda to může audit osvětlit, je ovšem nejisté. Nicméně by z něj aspoň mohla plynout nějaká zkušenost pro příště. O pevných limitech na veškeré volby se vede diskuse už delší dobu, nešťastní strážci stranických kas je jistě uvítali. Ale šance zaplavit zemi obřími plachtami s nesplnitelnými sliby voličům, se zároveň politikové vzdát nechtějí. I když je účinek takové propagace spíše pofidérní, jak se už několikrát ukázalo. Lidé jsou z ní většinou jen otrávení. Poučení si z toho doposud nikdo na politické scéně nevzal. A přiznejme si: Zeman měl sice kampaň dost mohutnou, ale uspěl především díky tomu, že si jej prostě většina populace na Hradě přála.