Ondřej Soukup: Cirkus Michaila Saakašviliho

13. prosinec 2017

Tragikomické události kolem bývalého gruzínského prezidenta Saakašviliho na Ukrajině připomínají frašku. Ale v současné situaci prohrávají všichni, včetně pověsti země.

Často se říká, že problémem postsovětských států je, že místní lídři vnímají politiku jako hru s nulovou sumou. Tedy že pokud někdo vyhrává, ten druhý musí logicky ztrácet. Možnost, že by mohla existovat situace, výhodná pro obě strany, je pro ně nepředstavitelná. Ovšem současné dění kolem gruzínského exprezidenta Michaila Saakašviliho je zajímavé tím, že v ní prohrávají strany všechny, bohužel včetně pověsti země.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko před třemi lety představoval Michaila Saakašviliho jako svého osobního přítele a velkého reformátora. Udělil mu ukrajinské občanství a jmenoval ho gubernátorem oděské oblasti s tím, že Oděsa bude výkladní skříní reforem. Jenže už tady to začalo skřípat.

Saakašvili se později přiznal, že netušil, že samo město Oděsa pod něj spadat nebude a že prakticky nebude mít rozpočet. Není tedy divu, že po roce z gubernátorského postu odešel a začal veřejně obviňovat svého někdejšího patrona Porošenka z pokrývání korupce.

Dění kolem gruzínského exprezidenta Michaila Saakašviliho je zajímavé tím, že v ní prohrávají strany všechny, včetně pověsti země

A tehdy Porošenko udělal osudovou chybu přesně v duchu postsovětské politiky, kdy protivník musí být zničen. V době, kdy Saakašvili byl na dovolené ve Spojených státech, odebral mu Porošenko občanství. Konflikt a konfrontace jsou ale Saakašviliho oblíbenou disciplinou. Další události připomínaly cirkus.

Třetí Majdan?

Jeho stoupenci prorazili státní hranici a Saakašvili založil nedaleko parlamentu stanové městečko. Požadoval demisi Porošenka a odvolání vlády. Moc velký ohlas to nemělo. Tedy až do chvíle, když se policie rozhodla Saakašviliho zatknout. Následoval hon na Saakašviliho na střeše a dav posléze obklopil policejní dodávku a svého vůdce osvobodil. Záběry oblétly celý svět.

Dění kolem gruzínského exprezidenta Michaila Saakašviliho je zajímavé tím, že v ní prohrávají strany všechny, včetně pověsti země

Porošenkovo ponížení bylo dovršeno, když policie o pár dní Saakašviliho konečně zatkla, aby ho soud následně zase propustil. Obvinění prokuratury, že Saakašvili bere peníze od jednoho z uprchlých oligarchů z okolí svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, nikdo příliš nevěnoval pozornost.

Prohráli všichni. Prezident Porošenko, který svého protivníka jen posílil. Generální prokurátor Jurij Lucenko, kterého odteď jen málokdo bere vážně. Ale i Michail Saakašvili, který zjistil, že jeho volební podpora jsou pouhá dvě procenta.

Žádný třetí Majdan v dohledné době nehrozí

Největší díl viny přirozeně nese ukrajinský prezident. Protože na rozdíl od neřízené střely Saakašviliho má zodpovědnost. Petro Porošenko by si měl uvědomit, že k moci ho vynesly lidové demonstrace proti jeho předchůdci.

Porošenko, stejně jako další politici, tehdejší procesy neřídili. Události se odvíjely především od chyb Viktora Janukovyče, který natolik zradikalizoval demonstranty na Majdanu, že nakonec musel uprchnout ze země. Žádný třetí Majdan v dohledné době nehrozí. Ale Porošenko by si měl uvědomovat, že pokud nastane, bude především kvůli jeho chybám.

autor: oso
Spustit audio