Ondřej Soukup: Jak se Rusko vmísilo do prezidentských voleb v USA

4. říjen 2017

Každý z nás to asi zažil. Hledáte na internetu třeba sportovní boty a následujících několik týdnů se vám reklama obchodů s obuví zobrazuje na Facebooku nebo jako bannery na jiných stránkách.

Mohou za to nástroje, které sledují váš pohyb na webu. Z hlediska zadavatelů reklamy je to skvělé, nemusí utrácet za reklamu lidem, které to nezajímá. A i spotřebitel, hledající pohorky, ocení, když mu nikdo nebude vnucovat třeba baletní piškoty.

Jenže úplně stejné mechanismy fungují i pro šíření podstatně méně nevinných věcí a mohou pomoci vyvolávat konflikty, ovlivňovat volby a možná i vyvolat války. Na technologické giganty jako je Google, Facebook nebo Twitter tak roste tlak, aby přestali strkat hlavy do písku a přijali svůj díl zodpovědnosti.

Dobře je to vidět na vyšetřování ruského vměšování se do loňských amerických voleb, které momentálně probíhá v Kongresu. Facebook v pondělí oznámil, že petrohradská agentura Internet Research Agency zaplatila za reklamu několika stovek stránek a skupin přes 100 tisíc dolarů. Přičemž témata stránek byla různá.

Skupina Defend the 2dn hájila práva majitelů zbraní, stránka LGBT United zase práva homosexuálů. Skupina Secured Borders podporovala stavbu plotu na hranici s Mexikem a deportaci nelegálních migrantů. Stránka Heart of Texas zase odtržení tohoto státu od USA.

Facebook

Rovnováha mezi svobodou projevu a bezpečností

Společné mají jedno, mimořádně agresivní a vulgární rétoriku, se kterou napadají své názorové oponenty a je jedno, jestli jde o zastánce tradiční rodiny nebo třeba Hispánce a černochy.

Podle Facebooku shlédlo reklamu asi 10 milionů Američanů. Což sice není závratné číslo, ale také rozhodně ne malé. K radikalizaci beztak vyhrocené atmosféry před prezidentskými volbami to určitě přispělo. Nedosti na tom. Jak se ukázalo, jedním z Ruska řízených účtů byla stránka Blacktivist, tvářící se jako aktivisté, bojující proti policejnímu násilí vůči Afroameričanům.

Blacktivist vyzýval k protestnímu pochodu v Baltimoru, poté, co v policejní vazbě zemřel jeden zadržený. Skutečný místní aktivista, reverend Brown, na ně zaútočil s tím, že neznají místní situaci a oni svou výzvu odvolali. Mohlo to ovšem také skončit násilnou konfrontací s policií.

Člověk nemusí mít příliš bujnou představivost, aby si uvědomil, že v době sociálních sítí lze násilnosti, a možná třeba i válku, vyvolat zpoza počítače například na petrohradském předměstí. Ale ostatně z kteréhokoli státu, stačí mít dost peněz a lidí, kteří alespoň trochu rozumí sociálním sítím.

Logo

Technologické firmy si to začínají uvědomovat. “Nechceme, aby naše nástroje sloužily k podkopávání demokracie,” prohlásil nedávno zakladatel Facebooku Mark Zuckenberg. Ohlásil, že společnost najme tisícovku nových lidí, kteří budou více kontrolovat zadavatele reklamy a zpřísní pro ně etický kodex.

Což je sice krok dobrým směrem, ale rozhodně nestačí. Důležité také bude nalézt rovnováhu mezi svobodou projevu a bezpečnostními ohledy. Stávající mechanismy zatím příliš nefungují.

autor: oso
Spustit audio