Pavel Polák: Strach z německé Evropy?
Příliš silné Německo straší v první řadě samotné Němce. Být jediným evropským lídrem je role, ve které se Němci necítí dobře, což má historické důvody.
Dějinné dilema Německa spočívá v tom, že není dost velké na to, aby ovládlo Evropu, ale ani dost malé, aby bylo jen jednou z mnoha evropských zemí. Toto dilema přineslo Evropě řadu válek a po té poslední, která Evropu spustošila do základů, se ho Němci s pomocí vítězných mocností pokusili rozetnout.
Ne německá Evropa, ale evropské Německo, to pronesl v projevu z roku 1947 nositel Nobelovy ceny za literaturu Thomas Mann. K jeho slovům se němečtí lídři vracejí stále. Je to první přikázání německé politiky. To druhé zní: už nikdy nejednat na vlastní pěst, ale vždy ve shodě s ostatními evropskými partnery.
Němci se těchto nepsaných přikázání drží. A když se jich nedrží, většinou narazí. Je to směr, který dává poválečnému Německu smysl.
Evropa společná, nikoli německá
A drží se ho i dnes, přestože se mocenské těžiště v Evropské unii v posledních deseti letech stále posouvá blíže k Berlínu. Francouzské hospodářství nemůže popadnout dech a jih Evropy je v krizi. Ekonomicky silné Německo má za této situace chtě nechtě větší váhu i politický význam. To je prostě holý fakt.
Radost z toho v Berlíně nemají. Když Angela Merkelová letěla zkraje roku 2015 v době eskalující ukrajinské krize do Moskvy jednat s Vladimírem Putinem, vzala s sebou na palubu letadla i francouzského prezidenta Francois Hollanda, ačkoli bylo zřejmé, že byl jen do počtu. Bylo to ale symbolické gesto s jasným poselstvím navenek: s Putinem nejedná Německo, ale Evropa.
Z výsledku britského referenda má tudíž kancléřka Merkelová těžkou hlavu, protože z Evropské unie odchází jeden z lídrů, který bude chybět. S podporou Londýna prosazoval Berlín kupříkladu politiku úspor.
Bez Londýna to už nepůjde, protože pokud by v unii převládl dojem, že Němci zbytku Evropy diktují co a jak, posílily by tím jen odstředivé síly, které mohou být pro evropské společenství zničující. Rozpadlo by se něco, s čím Německo spojilo svou poválečnou identitu.
Proto je v německém zájmu přesvědčovat své unijní partnery, že Evropa bude společná a nikoli německá.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
