Petr Hartman: Bursík láká voliče na LES

27. srpen 2013

Šest mandátů za necelých šest a půl procenta hlasů získaných ve sněmovních volbách. Takovou bilancí se mohl v létě roku 2006 pochlubit Martin Bursík. Poprvé v historii České republiky se mu jako předsedovi podařilo přivést zelené do dolní parlamentní komory.

Okolnostmi byl nasměrován k tomu, aby jako nováčci okamžitě přijali vládní spoluzodpovědnost. Podle očekávání účast v Topolánkově kabinetu vedla k rozkolu uvnitř strany a k rychlému odchodu z politického výsluní. Ve volbách v roce 2010 se zelení už pod novým vedením propadli pod tři procenta. Bursík ve straně i nadále působil a koncem loňského roku se pokusil opět získat post předsedy. Nakonec se musel spokojit s funkcí druhého místopředsedy. Jak ukázal další vývoj, ne nadlouho.

Před několika dny zelené definitivně opustil a o přízeň voličů se hodlá ucházet s novým uskupením. Mělo by se jmenovat Liberálně ekologická strana, nebo chcete-li při použití zkratky LES. Což je příznačný název pro subjekt, který se hodlá výrazně zabývat ekologií. Formovat novou stranu zhruba dva měsíce před volbami je počínání velmi riskantní. Během pár týdnů se nedá připravit kvalitní program a obsadit kandidátky alespoň pro část veřejnosti známými a přitažlivými lidmi. Pochopitelně dobře provedená kampaň by se mohla trefit do poptávky u předem vytipované cílové skupiny voličů. K tomu jsou však potřeba peníze a ty nově vznikající subjekt nemá prakticky šanci sehnat v dostatečném množství.

Bursíkův krok tak může především poškodit Stranu zelených. Její preference se momentálně pohybují mezi třemi až čtyřmi procenty. Vzhledem k pokračující politické krizi a čím dál tím větší skupině nerozhodnutých voličů, to není beznadějná výchozí pozice pro vstup do kampaně před předčasnými volbami. Po Bursíkově odchodu ze strany a vytvoření de facto konkurenčního projektu výrazně klesla šance zelených na přiblížení se pětiprocentní hranici, jejíž zdolání je nutné pro vstup do sněmovny.

Bursík tím navazuje na tradici úspěšných předsedů, kteří po opuštění strany jí komplikovali život tím, že vytvořili nový subjekt, který se snažil získat podobný typ voličů. SPOZ tímto způsobem přispěla k tomu, že sociální demokraté nebyli schopni po volbách v roce 2010 vytvořit vládu. ODS zase v těchto dnech s napětím sleduje, jakým způsobem se do aktivní politiky zapojí Václav Klaus a nakolik to může její preference přiblížit ke kritické pětiprocentní hranici. Tu v létě 2010 nepřekročili lidovci a velkou měrou k tomu přispěl vznik TOP 09, který inicioval jejich bývalý předseda Miroslav Kalousek.

Drobení politického spektra na menší díly jednak oslabuje zavedené strany s určitou tradicí a zároveň přispívá k rozmělnění hlasů odevzdaných ve volbách uskupením, která nejsou schopna překročit zmiňovanou pětiprocentní hranici. V posledních sněmovních volbách takto propadlo zhruba dvacet procent hlasů.

autor: Petr Hartman
Spustit audio