Petr Hartman: Den daňové svobody – přehlížený pohyblivý svátek

29. květen 2017

Jste-li slavící typ, potom můžete otevírat šampaňské. S ním si můžete připít na den daňové svobody. Stejný rituál si můžete zopakovat ještě v červnu.

Nejde o to, že by člověk vydržel oslavovat čtrnáct dnů v jednom kuse. Problém je v tom, že existují různé metody, jak se den daňové svobody vypočítává.

I kdyby existovala jedna jediná, stejně by šlo o pohyblivý svátek, který putuje kalendářem. Někdy se přibližuje k začátku roku, jindy naopak míří spíše k jeho konci. V poměrech České republiky se nepohybuje v extrémních výkyvech.

Den daňové svobody nepřipadá například na únor, nebo naopak na listopad. Oslavy si veřejnost může užívat v průběhu května či června. Tento rozptyl se zjednodušeně řečeno vysvětluje tím, zda stát zvyšuje či naopak snižuje daňové zatížení.

Alespoň takovýmto způsobem bývá vnímán symbolický přelom roku. Konkrétně den, od kterého člověk už nemusí, obrazně řečeno, odevzdávat všechny vydělané peníze státu, ale může si je ponechat a nakládat s nimi podle svého uvážení.

Jaké služby a na jaké úrovni

Peníze

Jak dokazuje chladný ohlas veřejnosti, nepatří den daňové svobody k svátkům, které by vyvolávaly emoce a lidé by si je skutečně nějakým způsobem připomínali. Většina si toho ani nevšimne. Menšina možná koukne na to, kam se ona pomyslná hranice posunula. Pokud směrem do května, může být člověk potěšen tím, že se daňové zatížení alespoň mírně snižuje.

V opačném případě může být znepokojen z jeho nárůstu. Jak už to v životě chodí, realita je poněkud složitější. K výpočtu se využívají veřejné výdaje a poměřuje se jejich podíl na hrubém domácím produktu. Při alternativních metodách se zase vychází z podílu celkových daňových příjmů státu na čistém národním důchodu.

Laické veřejnosti jsou rozdíly v těchto metodách nesrozumitelné a de facto nezajímavé. Lidé vnímají především konkrétní datum. Pro utvoření představy o jejich vlastním daňovém zatížení je však stejně nepoužitelné.

Pomyslná dělba roku na část, kdy vydělané peníze míří na účet státu a kdy zůstávají v kapse jednotlivce, se totiž individuálně liší. Může jít o týdny, někdy i měsíce. Pokud byste se letos chtěli trefit přesně do 29. května, museli byste být průměrnými daňovými poplatníky jak z hlediska příjmů, tak i výdajů.

Vypočítávat den daňové svobody je užitečné spíše pro srovnání s ostatními státy. I když datum blížící se k začátku roku ještě nemusí nutně znamenat vyšší kvalitu života v dané zemi. Výpočty totiž nijak neměří, jakým způsobem se s vybranými penězi zachází. Chcete-li, jaké služby a na jaké úrovni daný stát svým občanům za jejich peníze nabízí.

autor: Petr Hartman
Spustit audio