Petr Hartman: Několik Syřanů míří do Česka
Zatímco sousední Německo počítá uprchlíky v řádu stovek tisíc, Česko se připravuje na příjezd Syřanů, kterých by mělo být pár desítek.
Podmiňovací způsob je na místě. Uprchlíci se totiž České republice většinou vyhýbají a usadit se v ní nechtějí. Dokonce ani ti, kteří původně projevili o přemístění zájem a prošli bezpečnostní prověrkou. Alespoň několik Syřanů na jaře raději opustilo uprchlický tábor v Řecku, aby se tím vyhnuli cestě do Česka.
V době propojeného světa se snadno šíří nejrůznější informace. Byť často bývají falešné nebo alespoň výrazně zkreslené, pomáhají lidem utvářet si představu o něčem, co na vlastní oči vidět nemohli. Týká se to jak pohledu na uprchlíky, tak i jejich vnímání cílových zemí, kde by se měli usadit a začít nový život.
V České republice se to projevuje tím, že nemalá část populace není ochotna rozlišovat, obává se každého, kdo přichází z válkou sužovaných zemí a paušálně odmítá kohokoli přijímat. Uprchlíci potom vnímají Česko buďto jako nepřátelské území, nebo jako stát, který jim nezaručí takový blahobyt jako ve vysněném Německu či Skandinávii.
V takovýchto podmínkách bývá obtížné začít naplňovat uprchlické kvóty, případně nabídnout pomocnou ruku mimo státní struktury. Názorným příkladem byl pokus o přesídlení křesťanů z Iráku do České republiky. Ten učinil nadační fond Generace 21. Úspěšný příliš nebyl.
Negativní postoj bude sílit
Byť v Česku zůstala téměř polovina z původního počtu iráckých běženců, pozornost médií a tím i veřejnosti přitahovaly nejrůznější problémy, které způsobila druhá část migrantů. Připomenout lze jejich snahu o přesídlení do Německa či odmítání nabízených bytů a podobně.
Svým způsobem šlo o negativní reklamu namířenou proti přijímání běženců a proti působení nevládních organizací v této oblasti.
Následující měsíce ukáží, zda stát bude úspěšnější. Zda mezi zájemci o přesídlení do Česka vybere ty, kteří v zemi budou ochotni dlouhodobě žít a pokusí se v ní integrovat. Pokud by tímto způsobem stát dokázal postupně naplnit kvótu, ke které se zavázal, šlo by to považovat za velký úspěch.
Problém pro politiky spočívá v tom, že by je za to veřejnost příliš neocenila. Pod vlivem nejrůznějších útoků, ke kterým došlo v posledních dnech, bude negativní postoj lidí k přijímání uprchlíků spíše sílit než slábnout.
Nelze proto vyloučit, že politici nebudou mít velkou motivaci k tomu, aby se pohled běženců na Českou republiku změnil a aby pár stovek z nich bylo ochotno spojit svůj život právě s touto zemí. Ostatně někteří z nich ho pomáhali v hlavách migrantů svými výroky vytvářet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.