Petr Hartman: Nová pravidla pro národní parky prošla sněmovnou

2. prosinec 2016

Příroda se uchová ve svém původním stavu nejlépe tím, že se ponechá svému osudu. Zhruba tímto způsobem lze vnímat existenci tzv. bezzásahových území v národních parcích České republiky.

Zjednodušeně řečeno, jde o oblasti, ve kterých by se neměla projevovat činnost člověka a příroda by se měla vyvíjet bez jeho vlivu. V národních parcích by s existencí takovýchto lokalit neměl být problém.

Stačí však jeden živel a dodržování zmiňovaných zásad může rychle vzít za své. Řeč je o ničivé bouři, která se přehnala nad Šumavou, způsobila rozsáhlé polomy a vytvořila podmínky pro šíření lýkožrouta.

V ten moment se rozhořel spor o to, zda šíření tzv. kůrovce čelit kácením zasažených dřevin, nebo naplnit obsah bezzásahovosti a nechat přírodu, aby si s tímto škůdcem sama poradila. Byli jsme kvůli tomu svědky bouřlivých polemik, do kterých se zapojili ochránci přírody, politici i místní obyvatelé. Spor o kácení stromů řešila policie i soudy.

Zkrátka dodržování určitých principů za všech okolností není úplně jednoduché, zvlášť když se dotýká života lidí.

Logo

Bezzásahová zóna

A nejde pouze o nejrůznější kalamity, ale také třeba o způsob pohybu v dotyčných územích, o budování lyžařských vleků, sjezdovek, budov a podobně. Čím více tzv. bezzásahové území rozšíříte, tím více omezíte podnikání, turistický ruch a v neposlední řadě i běžný život v oblasti.

Proto nepříliš zajímavě znějící novela zákona o ochraně přírody a krajiny vyvolala bouřlivou diskusi ve sněmovně. Svým hlasováním poslanci výrazně ovlivnili rozvoj národních parků v Česku. Z nich je největším ten na Šumavě. Proto se nejvíce mluvilo o něm a o rozloze, která by měla zůstat vyčleněna jako tzv. bezzásahová zóna.

Poslanecká sněmovna, jednání

Má-li mít existence národního parku smysl, nemůže jít o ojedinělý ostrůvek v rozloze takového území. Nemá-li Šumava zůstat bez života, nemůže tzv. bezzásahová zóna téměř kopírovat hranice celého parku. V neposlední řadě nelze rozlohu každou chvíli měnit.

Schválený návrh by měl představovat kompromis. Konkrétně v tom slova smyslu, že nedojde k popření smyslu existence národních parků a zároveň z nich nebudou vypuzeni lidé. Jak už to v případě kompromisů bývá, výsledek nevyvolal u nikoho velké nadšení.

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.