Petr Hartman: Nová pravidla pro národní parky prošla sněmovnou
Příroda se uchová ve svém původním stavu nejlépe tím, že se ponechá svému osudu. Zhruba tímto způsobem lze vnímat existenci tzv. bezzásahových území v národních parcích České republiky.
Zjednodušeně řečeno, jde o oblasti, ve kterých by se neměla projevovat činnost člověka a příroda by se měla vyvíjet bez jeho vlivu. V národních parcích by s existencí takovýchto lokalit neměl být problém.
Stačí však jeden živel a dodržování zmiňovaných zásad může rychle vzít za své. Řeč je o ničivé bouři, která se přehnala nad Šumavou, způsobila rozsáhlé polomy a vytvořila podmínky pro šíření lýkožrouta.
V ten moment se rozhořel spor o to, zda šíření tzv. kůrovce čelit kácením zasažených dřevin, nebo naplnit obsah bezzásahovosti a nechat přírodu, aby si s tímto škůdcem sama poradila. Byli jsme kvůli tomu svědky bouřlivých polemik, do kterých se zapojili ochránci přírody, politici i místní obyvatelé. Spor o kácení stromů řešila policie i soudy.
Zkrátka dodržování určitých principů za všech okolností není úplně jednoduché, zvlášť když se dotýká života lidí.
Bezzásahová zóna
A nejde pouze o nejrůznější kalamity, ale také třeba o způsob pohybu v dotyčných územích, o budování lyžařských vleků, sjezdovek, budov a podobně. Čím více tzv. bezzásahové území rozšíříte, tím více omezíte podnikání, turistický ruch a v neposlední řadě i běžný život v oblasti.
Proto nepříliš zajímavě znějící novela zákona o ochraně přírody a krajiny vyvolala bouřlivou diskusi ve sněmovně. Svým hlasováním poslanci výrazně ovlivnili rozvoj národních parků v Česku. Z nich je největším ten na Šumavě. Proto se nejvíce mluvilo o něm a o rozloze, která by měla zůstat vyčleněna jako tzv. bezzásahová zóna.
Má-li mít existence národního parku smysl, nemůže jít o ojedinělý ostrůvek v rozloze takového území. Nemá-li Šumava zůstat bez života, nemůže tzv. bezzásahová zóna téměř kopírovat hranice celého parku. V neposlední řadě nelze rozlohu každou chvíli měnit.
Schválený návrh by měl představovat kompromis. Konkrétně v tom slova smyslu, že nedojde k popření smyslu existence národních parků a zároveň z nich nebudou vypuzeni lidé. Jak už to v případě kompromisů bývá, výsledek nevyvolal u nikoho velké nadšení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.