Petr Hartman: Otazníky kolem konce šéfa protikorupční policie

Skutečné důvody Martincova odchodu zůstaly skryty a není příliš pravděpodobné, že se někdy veřejně objasní. Určitě k tomu nepomůže šetření, které nyní na popud policejního prezidenta Martina Červíčka probíhá. Pokud by Martinec skutečně připravoval nějakou kompromitující akci, nebo vědomě asistoval u úniku či dokonce obchodu s citlivými informacemi, potom mediální rozruch kolem tohoto případu šance na zajištění důkazů a usvědčení Martince zhatil.

Vzhledem k tomu, že Martin Červíček hledá pro končícího šéfa protikorupční policie uplatnění ve vedení policejního sboru, musí mít jistotu, že se Martinec ničeho nezákonného nedopustil a že zmiňovaná podezření jsou lichá. S ukončením prošetření tohoto případu se naopak pod tlak může dostat Lenka Bradáčová. Ta nedokázala zcela jednoznačně vysvětlit, proč by měl Martinec z vedení Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality odejít.

Bylo-li to kvůli tomu, že u některých případů vyvolávalo chování protikorupční police dojem, že jejich vyšetřování zbytečně protahuje, nebo směřuje do ztracena, potom by pražská vrchní státní zástupkyně měla být konkrétní. Zatím není a dotazy novinářů odráží tvrzením, že policejnímu prezidentovi dala určitý podnět a čeká na jeho odezvu. Oficiálně dosud žádná není. Neoficiálně jsme odpověď mohli vyčíst právě z Červíčkových slov, že je spokojen s Martincovou prací a hledá pro něj další uplatnění v policejních řadách.

Bradáčová je natolik zkušená, že pokud by měla indicie o podezřelých aktivitách v řadách protikorupční policie, potom by měla zvolit účinnější postup, než je podnět k policejnímu prezidentovi. Například pomocí Generální inspekce bezpečnostních sborů. Neudělala to a vystavila se nebezpečí, že z celého rozruchu nakonec vyjde s nižší důvěryhodností, než jakou se může nyní vykazovat. Což by pro ni i pro pražské vrchní státní zastupitelství byl značný handicap při rozplétání korupčních kauz sahajících až do vysoké politiky.