Petr Hartman: Platy soudců zase míří k Ústavnímu soudu
Ústavnímu soudu by se vyplatilo zřídit speciální senát, který by se zabýval pouze platy soudců. Tento problém se totiž v Brně řešil v uplynulých letech opakovaně.
Vše nasvědčuje tomu, že se nyní schyluje k dalšímu dílu z tohoto seriálu. Mělo by jít o epizodu málo očekávanou.
V únoru letošního roku byla totiž uzavřena dohoda, která měla definitivně vyřešit spor vlády se soudci ohledně doplacení jejich platů, které byly vypočítávány nesprávným způsobem.
Předcházelo jí rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v prosinci loňského roku vyhověl žalobě jedné ze soudkyň. Ta argumentovala tím, že ministerstvo práce a sociálních věcí vychází ze špatně vypočítaného průměrného příjmu v nepodnikatelské sféře.
Do tohoto údaje byly totiž zahrnuty i zkrácené pracovní úvazky. Tím byl dosažený průměr nižší, než bez nich. Soudci tak pobírali méně peněz, než na kolik měli podle rozsudku správně nárok.
Vláda verdikt Nejvyššího soudu respektovala. Nesouhlasila však s tím, že by mzda soudcům měla být doplacena do správné výše zpětně. Bránit se proti tomu u Ústavního soudu sama nemohla, nebyla totiž přímým aktérem sporu.
Proto přistoupila k vyjednávání a dosáhla kompromisu. Představitelé justice souhlasili s tím, že jim bude zpětně doplacena pouze část sumy, na kterou mají nárok, a zbytku se dobrovolně vzdají.
Drtivá většina soudců tento kompromis respektovala. Tím mohla být celá záležitost považována za definitivně vyřešenou.
O její znovuotevření se postaral předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa.
S odstupem několika týdnů vyhověl přání ministerstva spravedlnosti a proti zmiňovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu, navzdory uzavřené dohodě, podal stížnost k Soudu ústavnímu.
Tím by se mohl znovu otevřít soudní spor o to, zda na zpětný doplatek mají soudci nárok. Podmiňovací způsob je v tuto chvíli na místě.
Předseda Ústavního soud Pavel Rychetský totiž v nedávné minulosti pochyboval o tom, zda se stížností budou vůbec zabývat. Podle něj není jisté, zda na její podání má Petr Jirsa právo.
Bez ohledu na toto rozhodnutí a ujišťování aktérů sporu, že se na uzavřené dohodě nic nemění, je de facto zpochybněna. Odmítne-li se Ústavní soud stížností zabývat, získají soudci neprůstřelný argument, že mají na zpětné doplacení nárok.
V reakci na tuto nečekanou žalobu by potom mohli od dohody odstoupit a žádat všechny peníze.
Vyhoví-li Ústavní soud Jirsově stížnosti, potom nebude mít vláda oporu v legislativě pro zpětnou výplatu špatně vypočítaných platů soudců a dohoda by platit neměla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
