Petr Hartman: Proč zve Zeman Putina?

Lze spekulovat o tom, jaký vliv na jejich rozhodnutí má současné dění na Ukrajině a nechuť hostit na akci například ruského prezidenta Vladimira Putina.

Mezinárodní fórum, na kterém by se politici měli v hlavní roli objevit, se při příležitosti zmiňovaného výročí uskuteční v Praze. Pořádá ho Evropský židovský kongres.

Podle připravovaného programu organizátoři počítají s tím, že by na něm měli vystoupit francouzský, ruský a český prezident, nebo německá kancléřka.

Vzhledem k tomu, že se akce koná v České republice, je podle pořadatelů logické, aby čelné představitele mocností oslovil Miloš Zeman. S tímto vysvětlením by se dalo souhlasit a rozruch kolem Zemanova pozvání pro Putina do Prahy by mohl rychle utichnout.

Čtěte také

Akce by se však nesměla konat na konci ledna a informace o připravované návštěvě by se nemohla objevit v půlce listopadu.

Pokud na účasti čelných představitelů světových velmocí pořadatelé konference dlouhodobě nepracují, potom není reálné, že by na poslední chvíli do Prahy zamířili. Takovéto cesty se v zákulisí organizují v řádu měsíců. Rovněž program významných politiků se plánuje na měsíce až roky dopředu.

Miloš Zeman při projevu na Albertově. Deštník ho kryje proti létajícím předmětům|foto: ČTK,ČTK

Není-li vše už nyní dohodnuto a pozvánka od prezidenta není pouze formálním završením příprav konference, potom je velmi málo pravděpodobné, že světoví politici do Prahy skutečně dorazí.

Výjimku by mohl představovat Vladimir Putin. V čele Evropského židovského kongresu je ruský podnikatel s vazbami právě na tohoto prezidenta. V době, kdy jsou na Rusko uvaleny mezinárodní sankce a kdy je pod silným mezinárodním diplomatickým tlakem, by mohl takovéto akce využít jako důkaz, že není v úplné izolaci.

Zasazeno do těchto souvislostí mohlo oznámení Hradu o pozvání představitelů vítězných velmocí vyvolat bouřlivou polemiku.

Není asi náhodou, že spolupracovníci Miloše Zemana tuto informaci zveřejnili jen den potom, co hlava státu čelila hlasité kritice při oslavách výročí 17. listopadu 1989. V neposlední řadě je to další důkaz toho, že se prezident snaží společnost svými výroky rozdělovat.

Přitom v ústavě je role hlavy státu pojata tak, že by měla působit spíše jako tmelící prvek. Změna způsobu volby prezidenta a osobnost Miloše Zemana, včetně jeho dlouholetého konfrontačního politického stylu, tuto konstrukci velmi rychle narušily.