Petr Hartman: Senát schválil další sazbu DPH

Kdyby ji politici v následujících měsících postupně nezvýšili až na patnáct procent, nemuseli by ji nyní vracet zpět na deset. Navíc se to týká pouze léků, knih a dětské výživy. Kvůli tomu museli rozšířit počet sazeb. Od nového roku bude mít Česká republika tři. Přitom ještě za vlády Petra Nečase se politici snažili prosadit jednu jedinou.

Tento kabinet v přístupu k DPH nakonec nevybočil ze zavedených zvyklostí. Pokud s něčím hýbal, pak pouze s výší sazeb a ne s jejich počtem. Nijak tím nepřispíval k přehlednosti a předvídatelnosti daňového systému v zemi. Přitom jeho stabilita a srozumitelnost jsou důležité například v boji proti daňovým únikům.

Čtěte také

Lepší výběr daní slibuje Sobotkova vláda. V praxi se to projevilo také tím, že Česká republika bude mít od ledna tři sazby DPH místo dvou. Vytváří se tím další prostor pro mírně řečeno daňovou optimalizaci. Praxe by zároveň měla potvrdit, že snížení sazby této daně se automaticky a hlavně dlouhodobě nemusí promítnout do nižší ceny daného zboží. Naopak zkušenosti potvrzují, že to platí spíše v případech, kdy se sazby a tím i ceny zvedají.

Proto by politici měli být v souvislosti s daňovými změnami spíše zdrženliví. Byť s takovým předsevzetím do vlády většinou vstupují, velmi brzy na tyto záměry zapomínají a daně nejrůznějším způsobem upravují. Nemusí přitom nutně jít o sazby. Řeč může být o výjimkách, které snižují daňový základ a podobně.

Finanční úřad, daně, daň, (ilustrační foto)|foto: Filip Jandourek

Pohrávat si s DPH bývá pro politiky lákavé. Bývá skryta v ceně zboží nebo služeb a není tak viditelná, jako například daň z příjmu fyzických osob, nebo zdravotní či sociální pojištění. U těchto daní si jedinec může při pohledu na výplatní pásku či daňové přiznání uvědomit, kolik peněz posílá do státního rozpočtu.

DPH je méně transparentní. Zároveň slouží jako pravidelný a až na výjimky snadno dosažitelný zdroj jeho příjmů. Proto politici jen neradi hýbou se sazbami směrem dolů. Kdyby tomu tak nebylo, nemuseli by vedle základní a snížené zavádět ještě třetí. Na deset procent by vrátili tu nižší a nemuseli by se dohadovat o tom, proč se nižší zatížení DPH nemá týkat například potravin, zdravotnických pomůcek či tisku.

Čtěte také

Ostatně Evropská unie v souvislosti s DPH stanovuje pouze spodní hranici. Ta u nižší sazby představuje pět procent. Politici nenašli odvahu a na tuto úroveň se nedostali u knih, léků a dětské výživy. Za úspěch vydávají dvakrát vyšší desetiprocentní sazbu.